autor Continentaleurope, zdroj: Wikipedia, licence obrázku GFDL
autor Continentaleurope, zdroj: Wikipedia, licence obrázku GFDL

Falzifikovatelnost není žádná posvátná kráva

Filozofové říkají hodně o tom, co je pro vědu absolutně nezbytné, a zatím to všechno je spíše naivní a možná chybné.

Fyzik Lee Smolin píše v abstraktu svého článku s názvem „Vědecké alternativy antropického principu“ toto: „Do podrobnosti je zde vysvětleno, proč antropický princip nemůže podat jakékoli falzifikovatelné předpovědi, tudíž nemůže být součástí vědy.“ V úvodu dále píše:
Schválně jsem zvolil provokativní titul, protože jím chci vyjádřit pocity marnosti, které ve mně už několik let vyvolávají jinak rozumní lidé, mezi nimiž jsou vědci, které maximálně respektuji a obdivuji, lidé, kteří se ztotožňují s jasně nevědeckým přístupem ke kosmologickým problémům. Samozřejmě mám na mysli antropický princip. Tím, že ho nazývám nevědeckým, míním něco zcela specifického, a to že neobsahuje nutný rys k tomu, aby byl považován za vědeckou hypotézu. To jest, aby byl falzifikovatelný. Podle [filozofa] Poppera je teorie falzifikovatelná, jestliže z ní lze odvodit takové jednoznačné předpovědi pro proveditelné experimenty, že pokud jim budou výsledky odporovat, bude tím dokázáno, že v přírodě alespoň jeden z výchozích předpokladů teorie neplatí.
Richard Feynman jednou poznamenal: „Filozofové říkají hodně o tom, co je pro vědu absolutně nezbytné, a zatím to všechno je spíše naivní a možná chybné.“ Feynman hovořil kromě jiných také o Popperovi. Většina fyziků, podobně jako Feynman, obvykle nefilozofuje, jedině snad pokud se snaží filozofii použít k tomu, aby ukázali, že teorie někoho jiného je chybná.
Bylo by dobré vyhnout se filozofickým rozpravám, ke kterým antropický princip svádí, jenže kázání z úst „popperazziů“ o tom, co je a co není věda, je v novinových článcích a na internetových blozích už tak zběsilé, že mám potřebu se k tomu vyjádřit i já. Můj názor na hodnotu zkostnatělých filozofických pravidel ve vědě je tentýž jako Feynmanův. Budu vám citovat z jedné debaty, která se rozvířila na internetové stránce edge.org. Citace pochází z krátké eseje, kterou jsem napsal jako reakci na Smolinův článek. Jsou v ní i Smolinovy argumenty. Jsou promyšlené a zajímavé.
Během svého dlouhého života vědce jsem už slyšel tolik urážek o nefalzifikovatelnosti u tolika důležitých myšlenek, až si začínám myslet, že daná myšlenka nemá žádnou váhu, dokud na sebe nepřivolá zrovna takovouto kritiku. Uvedu vám několik příkladů.
Z psychologie: Možná máte za to, že všichni souhlasí, že lidé mají svůj skrytý emoční život. B. F. Skinner si to nemyslel. Byl to guru vědeckého hnutí zvaného behaviorismus, které odmítalo vše, co nebylo možné pozorovat přímo. Vše nepozorovatelné bylo nevědecké. Jediný platný předmět psychologie je podle behaviorismu vnější chování. Výroky o emocích a stavu mysli pacienta byly odmítány jako nefalzifikovatelné a nevědecké. Dnes by většina z nás řekla, že tohle je bláznivý extrém, dnes se přece psychologové o emoce i jejich vývoj hluboce zajímají.
Z fyziky: Za raných dob teorie kvarků její oponenti tvrdili, že je nefalzifikovatelná. Kvarky jsou k sobě natrvalo vázány v protonech, neutronech a mezonech. Nelze je od sebe oddělit a individuálně zkoumat. Abych tak řekl, kvarky jsou skryty za jakýmsi závojem. Většina fyziků, kteří toto tvrdili, měla své vlastní agendy a kvarky jim do nich nepasovaly. Ovšem dnes, byť jsme stále nenašli jediný izolovaný kvark, není snad nikdo, kdo by pochyboval o správnosti kvarkové teorie. Vždyť je to pevný základ moderní fyziky.
Dalším příkladem je inflační teorie Alana Gutha. V roce 1980 se zdálo nemožné, abychom se mohli podívat nazpět v čase do inflační éry a spatřit přímý důkaz tohoto jevu. Jakémukoli pozorování inflačního procesu bránil jiný neprostupný závoj, tentokráte „povrch posledního rozptylu“. Spoustu z nás trápilo, že nemusí existovat způsob, jak inflaci ověřit. Někteří – obvykle lidé zastávající konkurenční myšlenky – tvrdili, že inflace je nefalzifikovatelná, a tudíž nevědecká.
Dovedu si představit Lamarckovy přívržence, jak kritizují Darwina: „Vaše teorie je nefalzifikovatelná, Charlesi. Nemůžete se vrátit v čase, projít těmi miliony let, po které se odehrával přírodní výběr. Vždy se budete muset opírat jen o nepřímé důkazy a nefalzifikovatelnou hypotézu. Oproti tomu naše lamarckovská teorie je vědecká, jelikož falzifikovatelná je. Nám stačí vytvořit populaci, která bude denně několik hodin zvedat činky v tělocvičnách, a za pár generací budou novorozeňata svalnatá.“ Lamarckisté měli pravdu. Jejich teorie je snadno falzifikovatelná – příliš snadno. Ale kvůli tomu nebyla lepší než Darwinova teorie.
Existují lidé, kteří tvrdí, že vesmír byl stvořen před 6 000 lety, a to se všemi geologickými formacemi, výskytem izotopů či kostmi dinosaurů. Skoro všichni vědci zvednou varovný prst a řeknou: „Nefalzifikovatelné!“ A já bych souhlasil. Ale platí to i naopak – nefalzifikovatelná je i hypotéza, že vesmír takto nevznikl. Vlastně tohle přesně je to, co říkají kreacionisté. Z hlediska rigidního kritéria falzifikovatelnosti jsou „věda stvoření“ a „věda přírodovědy“ rovnocenně nevědecké. Snad čtenáři neuchází absurdita této situace.
Dobrá vědecká metodika není abstraktním souborem pravidel diktovaných filozofy. Je podmiňována a určována samotnou vědou a vědci, kteří dělají svoji práci.

Tento text je úryvkem z knihy:
Leonard Susskind
Kosmická krajina
Strunová teorie a iluze inteligentního plánu

Argo a Dokořán 2024
O knize na stránkách vydavatele

obalka-knihy

Mohyly a pohřební krajina pod Řípem

Když naši předkové začali žít zemědělským usedlým způsobem života, s rostoucí populací se čím dál …

One comment

  1. Roberta Wright ve své knize Morální zvíře – (necituji nemám ji při ruce) říká, že „většina vědců všech škol se shoduje na tom, že mluvené slovo vzniklo v přírodě ke lhaní“.
    Verbální konstrukty umožňují vyvíjet neuvěřitelnou kreativitu ve všech oblastech.
    To je k zamyšlení, (samotného Wrihgta jsem v jeho knize nachytal „na švestkách““ 🙂

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close