(c) Graphicstock

Fantastická lingvistika: Logické jazyky a Gulliverovy cesty

Gulliverovy cesty

Z filozofů jazyka si utahovali už někteří současníci. Ze snahy učenců vytvořit dokonalý jazyk si vystřelil přinejmenším Jonathan Swift v Gulliverových cestách (1726). Lemuel Gulliver navštíví Lagado, hlavní město létajícího ostrova Laputy, a na fakultě jazyků místní univerzity se setká se třemi profesory, kteří vášnivě diskutují o tom, jak zdokonalit svou mateřštinu. Navrhují zkrátit rozhovory tak, že se čtyřslabičná slova změní na jednoslabičná a že se vynechají všechna slovesa a částice, protože všechny věci a předměty, které si člověk může představit, jsou vlastně substantiva.
Další návrh vybízí, aby se odstranila všechna slova. Tak by se zkrátily promluvy, což by bylo ohleduplné zejména k plícím. Slova jsou totiž jen názvy věcí, proto by bylo vhodnější, kdyby si lidé tyto předměty nosili s sebou, a nemuseli tak používat slova. Kdyby chtěl někdo něco sdělit, pouze by ukázal na dotyčnou věc. Nevýhodou by bylo, že by toho s sebou musel člověk nosit spoustu, aby mohl komunikovat.
Tato úchvatná idea by se jistě byla stala skutečností, kdyby „nebyly ženy spolu se sprosťáky a negramotnými lidmi pohrozily, že se vzbouří, nebudou-li smět volně mluvit jazykem po způsobu předků. Takovým nenapravitelným a nesmiřitelným nepřítelem vědy je prostý lid“.

Gulliver při svých cestách na fantastická místa narazí na vícero zvláštních jazyků, jejichž příklady Swift místy uvádí. Liliputáni v Liliputu (slovo liliput je Swiftovým výtvorem) nazývají Gullivera quinbus flestrin – Velký Člověk Hora, kalhoty jsou ranfu-lo a v okamžiku, kdy se Gulliver vzbudí a zjistí, že ho Liliputáni zajali, dokresluje autor podivnost celé situace tím, že nechá Gullivera vyslechnout různá (nepřeložená) exotická slova a věty: tolgo fonak, hekina degul, langro dehul san, borach mivola, peplom selan. Gulliver objevuje také zvláštní délkové míry jako drurr a glumgluf a tituly jako nardak, klumglum a hurgo. I zápis jazyka je neobvyklý, nepíše se zprava doleva ani zleva doprava, shora dolů ani zdola nahoru, nikoli, Liliputáni píšou napříč, z jednoho rohu do protějšího.
Nic nenaznačuje, že by Jonathan Swift některý jazyk rozpracoval ve větší míře. Slova a věty, které se v jeho díle objevují, byly zřejmě vytvořeny samostatně a měly ve čtenáři navodit dojem něčeho cizího a exotického.
Liliputáni mají dvě politické strany, Trameksany a Slameksany, tedy vysoké podpatky a nízké podpatky, což je zásadní otázka, o niž se vede politický boj, podobně jako náboženský spor o interpretaci posvátných textů o tom, jak se má správně loupat vejce.
Obři v zemi Brobdingnag mají samozřejmě také svůj jazyk. Gullivera nazývají grildrig, což znamená zakrslík, přirovnávají ho ke zvířeti zvanému splaknuk a popisují jako relplum skalkath – hříčku přírody.
Na svých cestách potká Gulliver i mluvící koně, Hvajninimy, jejichž jazyk tvoří nosovky a hrdelní zvuky a Gulliverovi trochu připomíná němčinu, zdá se mu ale hezčí a expresivnější. Na řeči Hvajninimů je velmi zajímavé, že zde Swift předjímá cosi podobného Sapirově–Whorfově hypotéze. Gulliver si totiž povšimne, že je nesmírně obtížné diskutovat s Hvajninimy o určitých konceptech. Hvajninimové nemají mnoho „potřeb a náruživostí“, proto má jejich jazyk chudou slovní zásobu. Nemají slova pro pochybnost, nedůvěru, lež nebo falešný slib a je pro ně velmi
obtížné porozumět Gulliverovi, když o něčem takovém mluví.
Nemají slova ani pro moc, vládu, válku, právo, trest, žebrotu, loupež, úplatky, pochlebování, hvězdopravectví, pokrytectví, volnomyšlenkářství a „tisíce jiných věcí“. Kvůli tomu je téměř nemožné, aby Gulliver popsal svému hvajninimskému hospodáři společnost, z níž pochází.
Ve světě Hvajninimů vládnou koně a jediní, kdo narušují mír, jsou odporné hloupé bytosti zvané Jahuové, podobající se lidem. Slovo jahu Hvajninimové používají pro vše špatné, „nejapnost sluhovu, nedopatření dítěte, kámen, který se jim zaryl do nohy, trvale bídné nebo převrácené počasí“, k tomu všemu se dá přidat slovo jahu.

Tento text je úryvkem z knihy
Yens Wahlgren: Stopařův průvodce po galaxii jazyků
Fantastická lingvistika od Tolkiena po Klingony
Paseka 2019
O knize na stránkách vydavatele

obalka_knihy

Kolik řečí umíš, tolikrát jsi člověkem. Nebo také elfem, gulliverovským Liliputánem či mimozemšťanem. Yens Wahlgren, odborník na umělé jazyky, kterými se mluví ve fikčních světech, se v jedinečné knize zabývá takovými lingvistickými fenomény, jaké představují například seriály Star Trek a Hra o trůny nebo Tarzanova dobrodružství či komiksy s Tintinem. Ve více než stech jazykových portrétech nabízí strhující pouť napříč historií, od záhadného spisu svaté Hildegardy z 12. století až po newspeak Orwellovy dystopie 1984 a řeč Burgessova Mechanického pomeranče.
Přístupně a zábavně napsaného průvodce fantastickou lingvistikou ocení nejen akademičtí profesionálové, ale i scifističtí nerdi, fanoušci popkultury a ti, kdo si rádi čtou o zajímavostech jazyka.

Zaposlouchejte se do hlasů z hlubin časů a vesmíru. Aarrr Wwgggh Waahh!

hieroglyfy - Aniho papyrus, zdroj Wikipedia, licence obrázku public domain

Otazníky kolem Mořských národů (2)

Některá města byla po destrukci hned znovu osídlena. Jinde se destrukce týkala pouze určitých částí, …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close