Náš vesmír je podivně „vyladěn pro život“. Kdybychom změnili nějaké parametry, neexistovaly by vůbec struktury, které známe (hvězdy, planety, chemické prvky…) a tedy ani život, alespoň ne život pozemského typu. Od toho se pak odvíjejí různé úvahy o antropickém principu a multiverzu. „Vedle“ našeho vesmíru mají existovat jiné (nekonečně jiných …
více »Co vlastně říká bayesovská statistika o životě na exoplanetách?
Můžeme z existence života na Zemi vyvodit něco o tom, s jakou pravděpodobností vzniká život na planetách podobných Zemi? Převažující pohled na věc praví, že ne. Máme před sebou výběrový efekt. Protože se nutně nacházíme na planetě, kde došlo k abiogenezi, pak nelze pouze na základě tohoto poznatku vyvozovat nic …
více »Logika prvního řádu a obecná umělá inteligence
Jazyk logiky prvního řádu má větší vyjadřovací sílu než Booleovy logiky. Když sledujeme inteligentního aktéra zvenčí, hraje roli tok činností, které vytváří z toku vstupů. Zevnitř musí být tyto činnosti vybírány programem aktéra. Lze říci, že lidé se rodí s jedním programem aktéra a tento program se během času učí …
více »Závody ke dnu a zpětná indukce
S přítelem vyrážíme na výlet a chceme skončit v některé z hospod, které jsou po cestě. Těch je tam, řekněme, šest, a to v následujícím pořadí: Zátiší → Modrý pavouk → Tři pípy → Lidová osvěžovna → Bar Kongo → Jedová chýše. Předpokládejme, že já i přítel máme na pivnice …
více »IBM rozvíjí umělou inteligenci jako diskutéra
Lidská inteligence podle řady názorů vznikala jako dovednost především sociální – jak někoho ošidit, přesvědčit ke spojenectví, veřejně přehádat nebo svést. Základem inteligence pak v tomto pojetí není schopnost sestrojit lepší past na mamuta, ale lépe argumentovat. Společnost IBM typ „konverzační“ umělé inteligence vyvíjí již delší dobu v rámci projektu …
více »Fantastická lingvistika: Logické jazyky a Gulliverovy cesty
V 17. století se vzedmula první velká vlna konstruovaných jazyků. Tentokrát se nejednalo převážně o náboženské, mystické nebo umělecké jazyky, jaké známe z dřívější doby, nýbrž o jazyky filozofické. Tyto jazyky jsou založeny na klasifikaci idejí, některé z nich se dokonce snaží zahrnout všechny encyklopedické informace. Tisíc let užívali učenci …
více »Papoušci v logice předčí lidoopy i pětileté děti
Papoušek šedý žako jménem Griffin prokázal, že jeho schopnosti dedukce jdou daleko za volbu ze dvou hrníčků. Irene M. Pepperberg z Harvardu již na toto téma publikovala několik výzkumů, v nichž figuroval právě Griffin, takže se nabízí samozřejmě otázka, zda/jak by úkoly zvládali jiní příslušníci jeho druhu (obdobně: nakolik jsou …
více »Metahádanky: Kdo je tady špion?
Poslední dvě úlohy jsou příklady fascinujícího typu problémů, kterým budeme říkat metahádanky čili hádanky o hádankách. Dostaneme úkol a k němu příliš málo informací na to, abychom jej mohli vyřešit. Dále je dáno, že někdo další byl či nebyl schopen úlohu vyřešit na základě určité informace navíc, ne vždy je …
více »Teorie her učí najít odpověď i bez otázky
Představte si, že před sebou máte možné odpovědi na matematickou úlohu, může jít zhruba tak o přijímací zkoušky na střední školy. Úkolem je zaškrtnout správnou variantu. Má to ovšem háček – neznáte otázku… (Autoři knihy, z níž tento příklad pochází, mimochodem žertují o tom, že otázku nemohou uvést kvůli současné …
více »Z Gödelova důkazu nevyplývá, že se člověk liší od stroje
Možnost trucovitě opakovat Gödelův argument posloužila mnoha lidem jako zbraň při prosazování názoru, že lidské myšlení zahrnuje určité prchavé a těžko pochopitelné prvky, které počítače nedokážou napodobit. Významným představitelem tohoto postoje byl J. R. Lucas, jehož článek „Minds, Machines, and Gödel“ začíná slovy: Podle mne Gödelova věta prokazuje, že mechanistická …
více »