Sciencemag.cz
Doporučujeme
Neplujevská mohyla (Nepluyevsky burial mound) stará asi 3 800 let byla archeology objevena a prozkoumána před několika lety. Nachází se na geografické hranici mezi Evropou a Asií, vlastně už v Asii, na sever od Aralského jezera těsně za jižním Uralem. V euroasijsých stepích se tyto mohyly/hrobové jámy často označují jako kurgany (kurhany). Pomocí statistické genomiky se nyní podařilo rozluštit příbuzenské vztahy existující mezi lidmi pohřbenými v mohyle.
Tiskovou zprávu k tomu vydala Johannes Gutenberg-Universität Mainz (Mohuč), na projektu se ale podílela i řada dalších institucí.
Výsledek studie: zkoumaná mohyla byl hrobem šesti bratrů, jejich manželek, dětí a vnuků. Pravděpodobně nejstarší bratr měl osm dětí se dvěma manželkami, z nichž jedna pocházela z asijských stepních oblastí na vzdálenějším východě. Ostatní bratři pravděpodobně žili monogamně a měli mnohem menší počet dětí. I v této společnosti měl tedy prvorozený bratr zřejmě (automaticky?) vyšší postavení, a tím i větší šance na reprodukci.
Z dat dále vyplývá, že většina žen pohřbených v kurganu pocházely odjinud a sestry pohřbených bratrů zase svůj domov opustily, jejich pozůstatky mezi pohřbenými těly chybí (tedy „opustily domov“, možná spíš „původní rodinu“, přece jen jde o kočovníky). Patrilinearita/patrilokalita („sňatková“ mobilita žen) je jako model běžná, nebo obecněji, někdo musí původní společnost (rodinu, vesnici…) opouštět a někdo do ní přicházet, aby nedocházelo (resp. v menší míře docházelo) k příbuzenskému křížení.
Dále se ukázalo, že genetická rozmanitost místních žen byla vyšší než u mužů. Ženy, které se do rodiny provdaly, tedy pocházely z většího území a nebyly si navzájem příbuzné (nešlo tedy třeba o stabilně probíhající systém „výměn“ mezi dvěma sousedními skupinami).
Zdravotní situace zde pohřbené rodiny musela být velmi špatná. Průměrná délka života pohřbených žen byla jen 28 let, u mužů 36 let. V poslední generaci se kurgan náhle přestal používat a jako poslední byly pohřbíváni téměř výhradně kojenci a malé děti. Je možné, že obyvatele zdecimovaly nějaké nemoci a/nebo že poslední lidé oblast opustili s naději na lepší život jinde.
Jak dále uvádí zdroj, místní lidé ze v té době živili hlavně mléčnými a masnými produkty, znali už zpracování kovů (bronzu). Populace geneticky podobné neplujevské společnosti žily na většině území euroasijského stepního pásu. Je možné, že odpovídající genetický/společenský model (rodiny) byl tehdy rozšířený plošně, ale také to tak být nemusí.
Jens Blöcher et al, Descent, marriage, and residence practices of a 3,800-year-old pastoral community in Central Eurasia, Proceedings of the National Academy of Sciences (2023). DOI: 10.1073/pnas.2303574120
Zdroj: Johannes Gutenberg-Universität Mainz / Phys.org
Poznámka PH: samotná slovo kurgan je původu turkického, ale jestli místní obyvatelé mluvili turkickým nebo indoevropským jazykem, to pochopitelně můžeme jen hádat.
Výsledky genetického výskumu sú už aj na Wikipédii s uvedením zdroja – PNAS:
https://en.wikipedia.org/wiki/Srubnaya_culture
In a 2023 study, one sample from the site Nepluyevsky, belonging to Srubnaya-Alakul culture and located in Southern Urals, (c. 1877 to 1642 calBC), (2-sigma, 95.4%), featured Y-haplogroup R1a1a1b2a (R1a-Z94), and other not dated sample featured R1a1a1b2 (R1a-Z93)
Mužské haploskupiny R1a-Z93 a R1a-Z94 sú iránske.