Sciencemag.cz
Doporučujeme
Různé genetické varianty mohou být současně prospěšné i škodlivé, navíc v závislosti na konkrétních okolnostech. Má to platit i pro nově identifikovanou variantu genu SLC30A9, kterou moderní lidé zřejmě získali křížením s denisovany. Má jít o jednu vůbec nejrozšířenějších stop po jinak zmizelých denisovanech.
Příslušná genetická adaptace denisovanů pomohla pak Homo sapiens lépe snášet chlad. Příslušný gen se podílí na regulaci zinku a hraje roli v buněčném metabolismu.
Zinek je důležitým přenašečem informace zvenčí dovnitř buněk a mezi různými buněčnými kompartmenty (částmi buněk). Nedostatek zinku způsobuje růstové, neurologické a imunitní poruchy, ačkoli, jak uvádí průvodní tisková zpráva, jeho regulace je stále nedostatečně prozkoumána kvůli malému množství molekulárních nástrojů pro sledování toku zinku.
Varianta genu SLC30A9 způsobuje novou rovnováhu zinku v buňce, a tím i změnu metabolismu. Ovlivňuje především endoplazmatické retikulum a mitochondrie buněk, a zřejmě dává výhodu při zvládání chladu.
Gen je exprimován ve všech tkáních těla; podle nové studie je varianta získaná křížením s denisovany ovšem také spojena s větší náchylností k některým psychiatrickým onemocněním. V této souvislosti se uvádí mentální anorexie, hyperaktivita, poruchy autistického spektra, bipolární porucha, deprese, obsedantně kompulzivní porucha i schizofrenie. Příslušná predispozice by se mohla dále zkoumat na zvířecích modelech.
Tým stojící za studií vyloučil, že bychom příslušnou mutaci získali křížením s neandrtálci – ti ji totiž neměli.
Při analýze geografického rozšíření „denisovanské“ verze se ukázalo, že je častá nejen tam, kde jsou časté geny desinovanů (východní Asie, Austrálie…). Mají ji i Evropané a původní obyvatelé Nového světa, vlastně se vyskytuje všude kromě Afriky (a trochu i tam, zejména v severní a v Africkém rohu).
Pro srovnání, jiná adaptivní mutace získaná křížením s denisovany, varianta genu EPAS1 umožňující lepší přizpůsobení životu ve větší nadmořské výšce, se dnes podle všeho vyskytuje se pouze u Tibeťanů. Denisovanská verze SLC30A9 je tak unikátní svým plošným rozšířením v dnešních populacích Homo sapiens; pravděpodobně se jedná o genetickou adaptaci denisovanů, která má největší dosud známý geografický rozsah.
Ana Roca-Umbert et al, Human genetic adaptation related to cellular zinc homeostasis, PLOS Genetics (2023). DOI: 10.1371/journal.pgen.1010950
Zdroj: Universitat Pompeu Fabra – Barcelona / Phys.org
Poznámka PH:
Tady bude asi hlavní otázkou, jak spolehlivé je přiřazení příslušné mutace denisovanům.
Měli by tuto mutaci třeba Baskové a další evropské předindoevropské populace?
