Gobekli Tepe, nejstarší známý chrámový komplex, vybudovali na jihovýchodě Malé Asie po roce 9 500 př. n. l. Kamenné kruhy z vápencových pilířů vysokých 3-6 metrů o mnoho tisíciletí předcházejí Stonehenge. Vlastně bychom takovou stavbu v okamžiku, kdy teprve vznikalo zemědělství, vůbec nečekali…
Jak tehdy vůbec dokázali takové monumenty dopravit a vztyčit – tedy uživit dostatečné množství lidí? Nemáme přímé důkazy o pěstování obilí staviteli Gobekli Tepe, nicméně příslušná kultura se dává do souvislosti se vznikem zemědělství. Genetické analýzy naznačují, že právě někde zde mohla být poprvé domestikována pšenice. Třeba zemědělství vzniklo právě kvůli tomu, aby bylo možné uživit stavitele – nebo eventuálně poutníky, kteří později navštěvovali stavbu. A nebo zde zemědělství vzniklo proto, aby slibem piva někdo vůbec přiměl lidi k tak náročné práci. Podobných spekulací se objevilo mnoho, nejstarší známý a navíc monumentální chrám je samozřejmě přímo přitahuje.
Nicméně k novému výzkumu. Avi Gopher z Tel Aviv University a Gil Haklay z Izraelského úřadu pro starožitnosti nyní uvádějí, že různé kamenné kruhy mají jednotný geometrický plán a stavba byla tedy projektována jako celek, alespoň pokud jde o tři největší kruhy s průměrem až 20 metrů. Má to být výsledkem analýzy pomocí algoritmů, z nichž vyplývá, že stavby mají „jednotný a koherentní vzor“. Přitom až dosud většina archeologů předpokládala, že jednotlivé části byly přistavovány postupně.
Jednotný návrh předpokládá specialisty a vypovídá i něco o organizační struktuře – ať už bylo vše postaveno velmi rychle, nebo alespoň tvůrci mohli předpokládat, že společnost je natolik stabilní, aby jejich plány dokázala (a byla ochotna) realizovat po delší období.
Co z toho má vyplývat dalšího? Když později nastal přechod na spíše pravoúhlou architekturu, nejspíš šlo o proces „řízený odborníky“, kteří již měli v oblasti architektury a geometrie řadu znalostí.
Gil Haklay et al, Geometry and Architectural Planning at Göbekli Tepe, Turkey, Cambridge Archaeological Journal (2020). DOI: 10.1017/S0959774319000660
Zdroj: Tel Aviv University/Phys.org a další
Poznámky PH:
Ad datování Gobekli Tepe, někdy se uvádí spíše 9. než 10. tis. př. n. l. (od toho se pak odvíjí i to, zda se kultura formálně řadí do preneolitu – natufien apod., prekeramického neolitu apod.; doklady zemědělství ale z Gobekli Tepe nemáme).
Architektura Gobekli Tepe se dává do souvislosti s proměnou náboženských představ, k níž došlo v té době. Pokud zemědělství vzniklo „kvůli Gobekli Tepe“ (to je pochopitelně určitě přehnané, neolitická revoluce proběhla, i pokud jde pouze o Blízký východ, na značně širokém území), pak by šlo málem o případ, kdy náboženství řídí technologický vývoj (viz např. i česky vyšlá, i když subjektivně poněkud pochybná kniha David Lewis-Williams, David Pearce: Uvnitř neolitické mysli).
Samozřejmě otázka zní, zda musíme nutně věřit, že kruhy jsou dílem jednotného návrhu jen kvůli tomu, že to naznačuje jedna počítačová simulace. Vůbec u Gobekli Tepe je patrná značná „převýznamovanost“ – na to, jak málo se o příslušné kultuře vlastně ví, se toho dovozuje strašně moc (viz dle zdroje výše i nyní např. Gil Haklay: „Rozložení komplexu je charakterizováno prostorovými a symbolickými hierarchiemi, které odrážejí změny v duchovním světě a ve společenské struktuře.“ Ech?). Stačí jediný archeologický nález a všechno bude jinak.