Sciencemag.cz
Doporučujeme
Poněkud paradoxně se jako jedna z aplikací 2D materiálů nabízí zase jejich skládání do více vrstev, samozřejmě v přesně definované struktuře. Konkrétně v případě grafenu se již nějakou dobu pracuje s dvouvrstvým grafenem. Ten může existovat (minimálně) ve 2 formách, v jedné jsou šestiúhelníky uhlíkových atomů nad sebou (modifikace AA), ve druhé je atom umístěn nad středem spodního šestiúhelníku (modifikace AB, která se chová jako polovodič).
Na japonských Tohoku University a Nagoya University nyní vytvořili dvě třívrstvé modifikace grafenu. To dosud narážela na potíže a bylo proto třeba vyvinout zcela nový postup. Při zahřívání karbidu křemíku na teplotu přes 1 500 °C v atmosféře stlačeného argonu vznikla modifikace ABA, při zahřívání na teplotu 1 300 °C se utvořila modifikace ABC. Obě tyto verze se přitom svými elektrickými vlastnostmi od sebe podstatně liší. Modifikace ABA představuje podobně jako samotný grafen výborný vodič, ABC funguje jako polovodič, blíží se dvouvrstvě AB.
Studie byla publikována v NPG Asia Materials.
Zdroj: Phys.org
A ještě jedna novinka ze světa grafenu. Na University of Manchester vyvinuli RFID čip, který díky vestavěnému aktivnímu prvku (oxid grafenu na grafenu) může fungovat jako detektor vlhkosti. V časopisu Scientific Reports autoři studie popisují, že příslušnou strukturu lze vytvořit jednoduše a levně tiskem vrstvu po vrstvě. Senzor se napájí ze samotného RFID čipu a může fungovat pro dálkový monitoring např. v průmyslových procesech citlivých na vodu, v aplikacích pro zdravotnictví nebo sledování kvality potravin. Hlavním autorem článku byl Zhirun Hu a projekt koordinoval K. Novoselov, který získal za objev grafenu Nobelovu cenu.
Zdroj: Phys.org
