Hledání Higgsova bosonu

Teritorium, kde se může Higgsův boson nacházet, se neustále zmenšuje. Nové výsledky potvrdily, že jeho se hmota nemůže nalézat mezi 160 a 170 GeV/c na 2. Higgsův boson je jedním ze základních kamenů tzv. standardního modelu.

Nejnovější data z experimentů CDF a DZero na urychlovači Tevatron ve Fermilabu (Fermi National Accelerator Laboratory, USA) dovolují vyloučit další část oblasti možných hmot Higgsova bosonu, která nebyla omezena předchozími experimenty. Podle starších dat by se hmota Higgsova bosonu měla nacházet mezi 114 a 185 GeV/c2. Nové CDF a DZero výsledky „ukrojily“ z této dovolené oblasti další díl; potvrdily, že se hmota nemůže nalézat mezi 160 a 170 GeV/c2.

„Za tímto význačným výsledkem stojí excelentní výkon Tevatronu a náročné analýzy zpracování dat provedené experimenty CDF a DZero,“ prohlásil Dennis Kovar, náměstek ředitele Úřadu pro vědu při americkém ministerstvu pro energetiku. „Očekáváme, že budoucí limity z Tevatronu ještě více omezí možnou hmotu Higgse.“

Higgsova částice je jedním ze základních kamenů standardního modelu – teoretické konstrukce popisující svět elementárních částic a interakcí mezi nimi. Podle tohoto modelu je Higgsův boson zodpovědný za to, proč některé elementární částice mají hmotu a jiné ne.

Higgsova částice dosud přímé detekci unikala. Experimenty na velkém elektronovém pozitronovém urychlovači (Large Electron Positron) v evropské laboratoři CERN ukázaly, že Higgsův boson musí být těžší než 114 GeV/c2. Výpočty kvantových efektů zahrnující působení Higgsovy částice ukazují, že jeho hmota je menší než 185 GeV/c2.

Detekce Higgsova bosonu je také jedním z hlavních cílů experimentů na urychlovači (Large Hadron Collider) v CERNu, který plánuje znovuuvedení do provozu koncem tohoto roku.

Úspěšné nové vymezení teritoria Higgsova bosonu bylo možné díky excelentnímu provozu urychlovače Tevatron a díky neustálému vylepšování experimentálních technik v analýze dat z urychlovače.

„Na urychlovači Tevatron ve Fermilabu dochází během každé sekundy k 10 milionům srážek protonů s antiprotony,” vysvětluje Darien Wood, vedoucí experimentu DZero. „Standardní model předpovídá, kolik Higgsových bosonů bychom měli v našem detektoru vidět za rok. Predikuje ale také, jak často uvidíme případy, které budou v detektoru Higgse imitovat. Díky neustálému zdokonalování techniky analýzy a nabíráním více a více dat se skutečný signál Higgsova bosonu, pokud existuje, dříve či později objeví.“ Citlivost experimentů CDF a DZero dosáhla takové úrovně, že je možné, v důsledku absence pozorovaného skutečného signálu, začít oblasti možných hmot Higgsova bosonu vylučovat. Aby se zvýšila šance na objevení Higgsova bosonu, fyzikové z obou experimentů zkombinovali výsledky svých analýz, čímž efektivně zdvojnásobili množství dat.

„Higgsův boson může být vyprodukován ve srážce protonu s antiprotonem několika různými způsoby. Stejně tak existuje mnoho rozpadových kanálů Higgsova bosonu. V detektorech tak pozorujeme různé částice,” popisuje produkci Higgsova bosonu na Tevatronu Rob Roser, vedoucí experimentu CDF. „Oba experimenty prozkoumávají stále více těchto možností. Doufáme, že kombinací všech výsledků se nám podaří spatřit první přímé náznaky existence Higgsovy částice.“

Dosud každý z experimentů – CDF a DZero – analyzoval kolem tří inverzních femtobarnů dat (jde o jednotky, ve kterých fyzikové měří množství srážek). Očekává se, že oba experimenty budou mít do konce roku 2010 k dispozici po 10 inverzních femtobarnech dat, a to hlavně díky neustále vylepšované výkonnosti urychlovače Tevatron.

Hledání Higgsova bosonu je jedním z asi 70 výsledků, které CDF a DZero představily na konferenci Electroweak Physics and Unified Theories známé jako Rencontres de Moriond ve dnech 7.–14. března. V posledním roce bylo o obou experimentech publikováno téměř 100 článků a vzniklo kolem 50 doktorských prací zabývajících se částicovou fyzikou při nejvyšších energiích dosažitelných v laboratoři. Na výsledcích experimentu DZero se podílejí i čeští fyzikové z Fyzikálního ústavu Akademie věd České republiky, z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze (MFF UK) a z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské Českého vysokého učení technického v Praze (FJFI ČVUT).

***

Fermilab (Fermi National Accelerator Laboratory) je laboratoř amerického ministerstva pro energetiku (U.S. Department of Energy), ve které se nachází urychlovač Tevatron – v současné době produkuje nejenergetičtější srážky na světě, které jsou v laboratoři dostupné.

CDF je mezinárodní experiment, jehož se účastní 602 fyziků z 63 různých institucí z 15 států. Na experimentu DZero se podílí 550 fyziků z 90 institucí z 18 zemí. Oba experimenty financuje americké ministerstvo pro energetiku, americká grantová agentura (National Science Foundation) a další mezinárodní grantové agentury. Za českou stranu je účast v experimentu DZero financována (nebo v minulosti byla) granty Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a granty Grantové agentury České republiky (GA ČR).

tisková zpráva AV ČR

Mimořádně jasný bolid z 5. ledna 2020 nad Německem a Polskem podrobně zachycený Českou částí Evropské bolidové sítě

V časných ranních hodinách krátce po čtvrté hodině v neděli 5. ledna 2020 upoutal pozornost …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close