Jeden z dosud opomíjených rozdílů mezi moderními lidmi a neandrtálci má podle nového výzkumu spočívat v proteinech/enzymech, způsobujících odolnost vůči oxidačnímu stresu. Vědci z německého Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii a švédského Karolinska Institutet nyní zkoumali jeden takový enzym, glutathionreduktázu. Ukázali, že u lidí nesoucích neandertálskou variantu je několikanásobně vyšší riziko zánětlivých střevních a cévních onemocnění.
Neandertálský protein vytvářel (vytváří) při své činnosti, tj. při detoxikaci/rozkladu peroxidu vodíku, více reaktivních kyslíkových radikálů. Když se Homo sapiens a neandrtálci mísili, proti neandrtálskému genu pro tento enzym nastala selekce – tj. máme tuto variantu méně často než neandrtálské geny „jako celek“ v průmeru. Zajímavé je, že speciálně často se ale neandrtálská varianta dnes vyskytuje v Indii, kde ji nese 1–2 % populace. Má to pro ně dost podstatné negativní zdravotní důsledky (viz výše).
Mnoho věcí v této souvislosti není jasných. Lepší ochrana před oxidačním stresem určitě přispívá k tomu, že se lidé dožívají vyššího věku. Ale lze se na to podívat i jinak – neandrtálci se třeba ve svém prostředí stejně vyššího věku dožívat nemohli, takže by příslušná mutace ani nebyla pozitivně selektována (to jen jako možný příklad mechanismu, nikoliv fakt).
Dosud je známo asi 100 konkrétních proteinů, jejichž složení bylo u neandrtálců a Homo sapiens odlišné (poznámka PH: takové tvrzení je samozřejmě dost relativní, protože různé varianty existují i v rámci jednoho druhu; navíc větší rozdíly než v konkrétních proteinech a jim odpovídajících genech mohou existovat i mezi regulačními geny, nekódujícími sekvencemi nejasného významu apod.).
Lucia Coppo et al, A substitution in the glutathione reductase lowers electron leakage and inflammation in modern humans, Science Advances (2022). DOI: 10.1126/sciadv.abm1148. www.science.org/doi/10.1126/sciadv.abm1148
Zdroj: Karolinska Institutet / Phys.org
Poznámka PH: Jedna naprostá spekulace/nápad. V Indii je relativně hodně vegetariánů, ti možná nejsou tolik ohroženi oxidačním stresem v důsledku stravy? Pak jsou přece jen lépe schopni předávat příslušnou méně efektivní verzi enzymu i do dalších generací. Nicméně moc přesvědčivě to nezní, protože to je situace až po vzniku zemědělství (v Indii dejme tomu před 7-8 tisíci lety), křížení Homo sapiens s neandrtálci se odehrálo v největší míře před řekněme 60 000 lety. A navíc neandrtálci v chladném klimatu asi konzumovali relativně více stravy živočišného původu než Homo sapiens v Africe, takže z tohoto hlediska by naopak účinnější ochranu před oxidačním stresem potřebovali spíš oni…?