Sciencemag.cz
Doporučujeme
Generální ředitel americké společnosti Hyperloop Transportation Technologies (HTT) Dirk Ahlborn dnes na konferenci v Brně prohlásil, že doufá, že první pasažéři se svezou pomocí hyperloopu již za tři roky. Jedná se o futuristický způsob rychlé pozemní dopravy, jejíž technologii americká firma vyvíjí. Příští rok by měla být v USA hotová zkušební trať dlouhá zhruba osm kilometrů. Petr Dvořák z Ústavu fyzikálního inženýrství VUT však brzký termín zkušebního provozu s lidmi zpochybňuje.
„Spíš bych o tom hovořil za pět až deset let, až budeme znát řešení problémů, které se při vývoji takové technologie obvykle vyskytují,“ řekl Dvořák novinářům.
S vizí hyperloopu přišel v roce 2013 americký vizionářský podnikatel Elon Musk a nyní ji rozvíjí více společností, jednou z nich je HTT. Princip spočívá v pohybu přetlakové kapsle ve vakuovém potrubí rychlostí až 1200 kilometrů za hodinu, tedy rychlostí zvuku. Podle Dvořáka se uvažuje, že kapsle bude dlouhá 30 metrů a její průměr bude 1,5 metru.
„Je to zelený způsob dopravy, která vyrobí víc energie, než spotřebuje. Všechna veřejná doprava je prodělečná, my věříme, že tato doprava bude výdělečná,“ řekl Ahlborn.
Krátce shrnul, kam zatím poměrně krátký vývoj dospěl. „Víme, jak postavit pilíře, jak stavět tubus, jak vytvořit vakuum a jak vytvořit alternativní energii,“ uvedl. Zkušební tratě mají vzniknout mimo USA také ve Spojených arabských emirátech a na Slovensku, kde už stát vykupuje u Bratislavy pozemky.
Že jde o technicky zvládnutelnou vizi, potvrzuje i Dvořák. Je však skeptičtější k tomu, kdy by se mohli svézt první lidé a také k tomu, že hyperloop bude možný ve středoevropské členité krajině, kde každý kus země někomu patří. Je to jiná situace než v rovné americké poušti.
Aktuálně vidí Dvořák zásadní problémy ve stavbě tubusu. „Je potřeba vyřešit teplotní roztažnost materiálů, protože teploty se u nás mohou během roku lišit i o 50 stupňů. Další problém vidím ve výrobě vakua při délce několika set kilometrů. Navíc se objevuje spousta dalších problémů, které se musí řešit,“ uvedl Dvořák. Zmínil například, že vývojáři se museli potýkat s tím, že i když je v tubusu vakuum a tlak pouhých 100 pascalů, hromadí se před kapslí ve vysoké rychlosti stlačovaný vzduch.
„Proto musela vzniknout velká turbína, která vhání vzduch za kapsli. Kvůli tomu bylo potřeba řešit chlazení a velké množství chladicí vody,“ podotkl.
Aby se stavba hyperloopu vyplatila, musí jí využívat dost lidí, kterým taková doprava musí být příjemná. „Není problém se pohybovat tak vysokou rychlostí, ale problém je zrychlení a jízda v zatáčkách. Ty proto musí mít velký poloměr a kapsle v nich může jet jen kolem 300 kilometrů za hodinu,“ vysvětlil Dvořák.
Podle HTT může hyperloop obsluhovat nejen vzdálená centra, ale i příměstské oblasti, kde se nerozjede na maximální rychlost. Energetická náročnost není zdaleka taková jako například u konvenčních vysokorychlostních vlaků.
