Sciencemag.cz
Doporučujeme
Podle převládající představy dorazili lidé mluvící indoevropskými jazyky do Hispánie někdy kolem roku 2200 př. n. l. Víceméně vyhubili mužskou populaci a smísili se s místními ženami. Alespoň dle analýzy genomů. Tento model ale nemusí být správný. Podle nově nevrženého scénáře předtím došlo na území k populačnímu kolapsu. Lidé mluvící indoevropskými jazyky se pak se zbytky původního obyvatelstva spíše smísili.
Nová studie se snaží analyzovat, co se na Iberském poloostrově dělo na rozhraní chalkolitu (eneolitu) a doby bronzové. Zaměřuje na jeden z nejznámějších aspektů tohoto přechodu: změna ze společného pohřbívání v době měděné k jednoduchým a dvojitým hrobům kultury El Argar doby bronzové. Tým zkoumal velký vzorek radiokarbonových dat (C14) z lidských kostí objevených v těchto různých typech hrobů.
První výsledek analýzy je chronologický a naznačuje, že přechod od společných k individuálním hrobům proběhl rychle. Druhý výsledek má však pravděpodobně větší význam. Na základě zkoumání velkého vzorku radiokarbonových dat z lidských ostatků v jihovýchodní části Pyrenejského poloostrova pozorovali vrchol počtu pohřbených mrtvých v letech 2550-2400 př. n. l., po němž následoval náhlý pokles v letech 2300-2250 př. n. l. Po roce 2550 př. n. l. došlo k nárůstu počtu pohřbů.
Autoři studie tato data interpretují z demografického hlediska. Je pravděpodobné, že obyvatel jihovýchodní Hispánie bylo již velmi málo, a to zhruba před 4300 nebo 4200 lety, těsně před příchodem populace s novými genetickými složkami („stepní/Indoevropané“). Když se v jihovýchodní části Iberského poloostrova kolem roku 2200-2000 př. n. l. objevili jedinci se stepním původem, smísili s malými místními skupinami nebo obsadili (aktuálně) neobydlené oblasti. (Poznámka: je tady pak otázka, co platí pro část Hispánie, co pro poloostrov jako celek.) Navíc ze zpochybňuje i genetický zlom vázaný na pohlaví – tedy cca vyhlazení původním mužů, ale nikoliv žen.
Prostě – chalkolit měl být obdobím prosperity, pak ale došlo ke kolapsu; asi tak 2 století před příchodem Indoevropanů. To samozřejmě neznamená, že tehdejší společnosti nebyly plné násilí, ale nemuselo tehdy dojít k velkému konfliktu mezi geneticky odlišnými populacemi.
Rafael Micó et al, Tracing social disruptions over time using radiocarbon datasets: Copper and Early Bronze Ages in Southeast Iberia, Journal of Archaeological Science: Reports (2024). DOI: 10.1016/j.jasrep.2024.104692
Zdroj: Autonomous University of Barcelona / Phys.org
Poznámka PH: Tak ono – ví se, zda třeba Iberové mluvili indoevropským jazykem? Populace předřímská někdy také označuje Keltiberové… Vůbec se o předřímském Španělsku mnoho neví (alespoň z pohledu populárně-naučné literatury), a to jakkoliv o oblast měli zájem Féničané i Řekové. Nakonec Baskové z Iberského poloostrova mluví neindoevropským jazykem dodnes, takže to celé vypadá dost komplikovaně…
