Sciencemag.cz
Doporučujeme
Nejnovější objevy na nalezišti Liang Bua ukazují, že Homo sapiens se na indonéském ostrově Flores objevil už asi před 41 000 lety. Což znamená, že by se zde mohli setkat s hobity, respektive časový odstup mezi oběma druhy člověka se zúžil.
Zde je v první řadě důležité upozornit na zásadní posun v datování. Když byl hobit v roce 2003 objeven, soudilo se, že fosilie mohou být staré i pouhých 12 000 let. Postupně se ale pohled změnil. Vědci z University of Wollongong Australia a Indonesia National Research Centre for Archaeology nyní v časopisu Journal of Archaeological Science tvrdí, že hobiti na Flores zmizeli asi před 50 000 lety. V březnu byl v Nature publikován článek, podle něhož jsou kosti hobitů staré 190 000 až 60 000 let, nejmladší hobití nástroje 50 000 let. O Homo sapiens jsme na Flores měli stopy asi před 20 000 lety, nyní se tedy mezeru zřejmě cca podařilo zaplnit.
Poznámky: Ono datum osídlení Flores Homo sapiens není zase překvapivé a nejspíš se posune ještě hlouběji do minulosti, když před 50 000 lety už předpokládáme migraci do Austrálie.
Pokud by poslední stopy po hobitech časově odpovídaly příchodu prvních Homo sapiens, pak by bylo logické uvažovat, že obě věci spolu nějak souvisí. A to jakkoliv hobiti coby malá izolovaná populace samozřejmě byli horkými kandidáty na vymření tak jako tak.
Nové nálezy obnášejí zatím pouze ohniště, takže jisti si nemůžeme být ani tím, že je máme přisoudit Homo sapiens, a příliš komplexní teorie bychom na tomto základě vytvářet asi neměli. Výzkumníci v této souvislosti ale uvádějí, že žádné doklady o používání ohně hobity nemáme. (Jenže zase pozor: především starší články tvrdí něco úplně jiného, těžko se v tom vyznat.)
Nedávno byly nalezeny i mnohem starší pozůstatky tvorů, které pokládáme za předky hobitů. V Nature byly ještě před prázdninami publikovány nálezy z jiné lokality na Floresu, Mata Megne, které jsou staré až 700 000 let. Tyto fosílie by už by měly být podobné hobitům, mj. i svou velikostí. Asi milion let jsou staré jiné asijské formy Homo erectus (ještě nikoliv „zmenšené“).
Tím se ještě do větší izolace dostávají názory, dle nichž hobiti byli ve skutečnosti Homo sapiens postižení mikrocefalií či jinými chorobami. Jiná věc ale je, že podle mnohých paleoantropologů hobit připomíná spíše australopitéka (typ známé „Lucy“) nebo nejčasnější formy rodu Homo, nikoliv Homo erectus. Zejména stavba mozku vykazuje archaické znaky. Poslední objevy ale pro tyto názory příliš nesvědčí.
Zdroj: Phys.org a další
