(c) Graphicstock

Jak lidé odhadují počty předmětů

Když se podíváme na fotbalové hřiště plné hráčů nebo na řadu aut za sebou v koloně, dokážeme zhruba odhadnout počet předmětů, aniž bychom je počítali. Sami nedokážeme říct, jak to děláme. Až dosud se předpokládalo, že mozek paralelně obhlédne celou scénu a pak provede extrapolaci.
Na University of California v Berkeley nyní tvrdí, že proces funguje jinak. Ze sledování pohybů očí má vyplynout, že lidé se soustředí na střed zorného pole, periferie ignorují (nebo nejprve přejedou celou scénu a pak už obrátí pohled jen do centrální části). Odhad celkového celku provedou na základě extrapolace. Jedná se o sériový, nikoliv paralelní proces. Z toho také nepřímo vyplývá, že dohad nám nějakou dobu trvá; ačkoliv vědomě nic nepočítáme, funguje to podobně, jako bychom počítali: „zatím jich bylo asi x a tady ještě asi y, přičti a posuň se ještě kousek… odhadni celek podle podílu již odhadnuté plochy“.
Výsledky jsou založeny na sledování 27 lidí ve věku 17 až 28 let, kteří zkoušeli určit počty teček na monitoru. Zajímavé je, že čím bylo bodů více, tím prý byly odhady přesnější (poznámka: zřejmě ve smyslu procentuální odchylky).

Samuel J. Cheyette et al. A primarily serial, foveal accumulator underlies approximate numerical estimation, Proceedings of the National Academy of Sciences (2019). DOI: 10.1073/pnas.1819956116
Zdroj: MedicalXpress.com

Poznámky PH:
Znamená to, že pro různé hustoty uprostřed zorného pole a na okrajích by se lidé dopouštěli při odhadech nějakých systematických chyb? Má-li platit nová teorie, pak asi ano.
Autoři výzkumu (zřejmě rozumně) předpokládají, že počet bodů na monitoru odhadujeme stejným způsobem jako jiné počty. Dále tvrdí, že obdobně odhadovali počty naši předkové (i když neměli vůbec pojmy pro příslušná čísla?) nebo tak činí jiní primáti. Další tvrzení, že stejně postupují při odhadech počtů včely nebo sépie a že příslušný kognitivní proces je nějak evolučně univerzální, už ale zdůvodnění postrádá („a proč by třeba chobotnice neměly obhlížet scénu jako celek, jak jsme si dosud mysleli i u lidí“?).

Syntéza kvalitního grafenu vyžaduje prostředí bez stop kyslíku

Výroba grafenu pro průmyslové použití stále představuje problém. Grafen lze sice získat z obyčejné tuhy …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *