Archiv článků: počítání

Na Nové Guineji se počítání částí těla dostane klidně až k cifře 74. Za počin dávného matematického génia bývá označována asi 18 tisíc let stará kost z Išanga. Bez počítání se neobejdeme. Podle zoologů i některé zvířecí druhy (jako veverky) zřejmě poznají počty oříšků; šimpanzové se naučili znakovat od jedné …

Tedy podobnými částmi mozku. Ukazuje to, že příslušnou architekturu tedy nejspíš sdílejí všichni (placentální?) savci a jejich poslední společný předek před nějakými 80 miliony lety dokázal zpracovávat základní informace o počtu předmětů, což tedy není zase nijak zvlášť překvapivé. Studie byla provedena pomocí funkční magnetické rezonance. Psům byly na obrazovce …

V době raného středověku nebyl v Evropě všeobecně znám/používán abakus ani jiná podobná počítadla, neprováděly se zápisy průběhu výpočtu na papíře (pergamenu, tabulce…), a samozřejmě se nepoužívaly ani arabské číslice. Jak tedy lidé vůbec dokázali počítat? Používalo se především prstů a to nejen ke sčítání a odčítání, ale lidé s …

Když se podíváme na fotbalové hřiště plné hráčů nebo na řadu aut za sebou v koloně, dokážeme zhruba odhadnout počet předmětů, aniž bychom je počítali. Sami nedokážeme říct, jak to děláme. Až dosud se předpokládalo, že mozek paralelně obhlédne celou scénu a pak provede extrapolaci. Na University of California v …

Aneb jakési kvantové počítače pro chudé, než se podaří uvést do praxe ty skutečné. A už umí faktorizovat. Na Purdue University a japonské Tohoku University předvedli první hadrware, který umožňuje pravděpodobnostní (probabilistické) počítání. Má jít o něco mezi klasickými a kvantovými počítači. P-bity (probabilistic) mají pro úlohy řady typů fungovat …

Ještě několik triků podle knihy Tajemství bleskové matematiky: Jak zjistit dělitelnost 7? K číslu budeme přičítat nebo odečítat další násobky 7 (čímž se dělitelnost neovlivní): Dejme tomu 5 292. Odečteme 42, dostaneme 5250. Převedeme na 525 (0 na konci dělitelnost neovlivní). Přičteme 35, dostáváme 560, 56 je dělitelné 7. Opět …

V minulém století proběhla řada dalších pokusů naučit zvířata počítat a ne všechny měly za cíl zábavu cirkusového střihu. Německý matematik Otto Koehler v roce 1943 vycvičil svého domácího havrana Jakuba tak, že dokázal vybrat z hrnků označených různými počty teček na pokličce hrnek s určitým zadaným počtem teček. Havran …