Sciencemag.cz
Doporučujeme
A co to znamená pro jehličnany.
Půdy jehličnatých lesů obvykle bývají kyselé a chudé na živiny a stromy jsou tam obvykle omezovány nedostatkem dusíku a fosforu. Překonávat ho mohou díky spolupráci s ektomykorhizními houbami nebo využitím míst, kde se lokálně koncentrují živiny. Ta často vznikají činností mravenců, obvykle tam ale zase bývá potlačena mykorhiza. Výzkum těchto vztahů má přitom velký význam pro pochopení fungování lesních porostů i pro jejich případnou obnovu.
Martin Vohník a Ondřej Mudrák z Botanického ústavu AV ČR se svými kolegy prozkoumali rozdíly v zastoupení ektomykorhizních hub, které rostou na kořenech stromů v obývaných a opuštěných mraveništích mravenců množivých (Formica polyctena). Výzkum probíhal v asi sto let starém smrkovém lese, který se nachází 20 kilometrů severovýchodně od jihočeského města Tábor, v nadmořské výšce cca 700 metrů. Badatelé tam prostudovali ektomykorhizy vybraných částí pěti obydlených a pěti neobydlených mravenišť. Půda obydlených mravenišť obsahovala v porovnání s neobydlenými mraveništi s okolní lesní půdou větší množství živin. Půdní vlhkost ale byla srovnatelná.
Výsledky výzkumu ukázaly, že celková biomasa ektomykorhizních hub a jejich počet na kořenech smrku jsou srovnatelné uvnitř mraveniště a v půdě mimo mraveniště. Zároveň se ukázalo, že se kořeny smrků v mraveništích liší od kořenů smrků v okolí složením společenstva ektomykorhizních hub na kořenech. Vědci přitom nepozorovali rozdíly ve složení těchto společenstev hub mezi kořeny v obydlených a neobydlených mraveništích. Na základě toho autoři studie usuzují, že některé typy ektomykorhizních hub dávají přednost živinami bohatším místům, zatímco jiné živinami chudším místům. Celkový výskyt ektomykorhizních hub v kořenech stromů ale zůstává podobný a zdá se, že činnost mravenců ektomykorhizy jako takové nepotlačuje.
Jílková, V., Vohník, M., Mudrák, O., Šimáčková, H., Frouz, J. 2018. No difference in ectomycorrhizal morphotype composition between abandoned and inhabited nests of wood ants (Formica polyctena) in a central European spruce forest. Geoderma 334: 55–62.
DOI: 10.1016/j.geoderma.2018.07.040
Blog Botanického ústavu AV ČR: www.ibot.cas.cz
