Sciencemag.cz
Doporučujeme
Na přechodu středního a mladšího paleolitu dochází ke změně mobility, lidé začínají využívat mnohem širší okolí.
Archeologové z Australian National University a University of Sydney zkoumali jihomoravskou jeskyni Pod Hradem. Ve vrstvách starých 28-50 000 let se podařilo najít asi 20 000 úlomků zvířecích kostí, zbytky kamenných nástrojů a zbraní a vyřezávaný kostěný korálek, zřejmě zatím nejstarší předmět tohoto typu objevený ve střední Evropě.
Zajímavostí je, že při výzkumu byla použita nová metoda, která umožňuje získávat DNA ze vzorků sedimentu, aniž se přitom najdou nějaké viditelné fosilní pozůstatky.
Hlavní zájem měli výzkumníci o vrstvy, kde se předpokládá střídání neandrtálců a prvních Homo sapiens. Duncan Wright z Australian National University a Ladislav Nejman z University of Sydney uvedli, že ve vrstvách asi před 40 000 lety dochází ke změně. Až do té doby jsou nástroje/zbraně vyráběny z materiálů nacházených v bezprostředním okolí jeskyně, poté se náhle objevují předměty z materiálů, které se nenacházejí blíže než 100-200 km, navíc různými směry. Ze stejné doby pochází i zmíněný umělecký artefakt. Logická interpretace tedy zní, že na tomto místě došlo ke změně chování populace, respektive že mladší populace už nejspíš patřila k novému druhu Homo sapiens. Příslušné změny mohou být i starší než výše uvedených 40 000 let (výhradně místní suroviny se naposledy používají ve vrstvě staré 48-45 000 let); to by mohlo znamenat, že první Homo sapiens dorazili do střední Evropy poněkud dříve, než se dosud soudilo (eventuálně že se zde oba druhy někde vystřídaly víckrát, jako se to zřejmě dělo na Blízkém východě?).
Zdroj: Phys.org a další
