Sciencemag.cz
Doporučujeme
Technosféra, tedy lidské artefakty, mají prý dnes celkovou hmotnost kolem 30 bilionů (trillions) tun a toto množství stále roste.
K takovému číslu alespoň došli geologové Jan Zalasiewicz, Mark Williams a Colin Waters z University of Leicester; jejich studie vyšla v Anthropocene Review. Zajímavější než absolutní číslo je samozřejmě představit si ho v nějakém měřítku – má to odpovídat 50 kg artefaktů na metr čtvereční zemského povrchu.
Autoři výzkumu řadí do technosféry domy a továrny stejně jako předměty, které se už aktuálně nepoužívají, ale např. leží na skládkách. Celkem logicky je toto množství v poměru tomu, kolik na planetě žije lidí; vesměs jde o předměty, respektive infrastrukturu, které přímo umožňují naše přežití, respektive náš životní styl.
V jistém ohledu, jak tvrdí autoři, technosféra odpovídá míře, v jaké přetváříme planetu. Jenže tady se dostáváme k tomu, že stejně tak jsou dnes technosférou veškerá pole, veškerá pšenice i domácí prasata či kuřata – obě skupiny patří k lidských výtvorům a není příliš rozdíl, zda jde o zrní nebo cédéčka. Když se na to podíváme takhle, lidské výtvory se principiálně neliší od toho, když fotosyntetizující organismy vytvářejí kyslík. A v tomto ohledu lidé ovlivňují své prostředí stále asi podstatně méně než mikroorganismy.
Kdybychom chtěli nějak rozlišit technosféru a biosféru, mohli bychom u technosféry postulovat (jak činí původní studie) menší recyklaci použitých materiálů. Ovšem když začal vznikat kyslík, ostatní organismy si s ním také nedovedly poradit – z čehož lze soudit, že i v případě technosféry jde o dočasný jev. Nakonec bez nějaké automatizované recyklace by biosféře i technosféře došel rychle stavební materiál.
Autoři původní studie také uvádějí, že technosféra existuje v řadě typů/druhů. Technofosílie podobně jako zbytky živých organismů charakterizují určité období, ať už jde o pěstní klín, kuličkové pero nebo smartphone. Kdybychom měli mezi artefakty rozlišovat druhy nějak podobně, jako to činí paleontologové u fosílií klasických, vyšlo by, že dnes je technosféra (zdánlivě jen nadstavba nad biosférou) druhově bohatší než celý život.
Ovšem asi zase nic divného, protože většina biosféry analogicky představuje nadstavbu nad autotrofními organismy, které vytvářejí samotnou organickou hmotu a akumulují energii ze slunce. „Vyšší“ úrovně závisejí na nižších (naopak to skoro neplatí), v tomto ohledu je můžeme chápat i jako parazitické.
Zdroj: Phys.org a další
Poznámka: Postupně asi začnou být podstatnější jiná kritéria, třeba podíl energie, který proudí technosférou, její informační objem apod.
