Dva jasné uzly v centru galaxie NGC 7727 představují husté skupiny hvězd obklopující supermasivní černé díry. Dělí je od sebe pouhých 1 600 světelných let. Astronomové očekávají, že během příštích 250 milionů let se obě černé díry spojí. Kredit: ESO/Voggel et al.

Jak velké jsou obří černé díry?

Nová animace NASA porovnává velikost různých supermasivních černých děr s rozměry Sluneční soustavy – tedy hlavně s oběžnými drahami jednotlivých planet.

Na základě přímého pozorování pomocí Hubbleova vesmírného dalekohledu zatím známe více než 100 superhmotných („galaktických“, řekněme) černých děr. Celá kategorie se ovšem „rozprostírá přes několik řádů“. Hmotnost začíná na 100 000 Sluncích, nejhmotnější známé černé díry pak odhadujeme na řádově desítky miliard Sluncí (maximum asi 60 miliard, viz dále). Černé díry uprostřed galaxií rostou mj. při fúzích galaxií, kdy dochází i ke spojení černých děr. Navíc podobné přesuny pak dostanou do již „vyžraného“ prostoru množství dalšího materiálu, který pak černá díra může zase začít pohlcovat.
Jak uvádí průvodní text NASA, to, co se zde počítá jako velikost černé díry, je její stín (temný prstenec vznikající v důsledku ohybu světla), jak ho vidíme ze Země – zhruba dvojnásobná vzdálenost než horizont událostí. Menší černé díry jsou v animaci znázorněny namodralými barvami, protože jejich okolní plyn je teplejší (má více energie) než plyn obíhající kolem větších černých děr.
Jako první se v animaci objeví černá díra o hmotnosti 100 000 Sluncí v centru trpasličí galaxie 1601+3113. Hmota je zde tak stlačená, že i stín černé díry je menší než naše Slunce. Následuje černá díra v centru naší vlastní galaxie (Sagittarius A*, hmotnost 4,3 milionu Sluncí, průměr stínu přibližně o polovinu větší než oběžná dráha Merkuru). A na konci čeká TON 618, jedna z mála extrémně vzdálených a hmotných černých děr, pro které mají astronomové k dispozici přímá měření. TON 618 má hmotnost více než 60 miliard Sluncí a tak velký stín, že by paprsku světla trvalo týdny, než by jím prošel. K nám letí světlo z této černé díry přes 10 miliard let.

Zdroj: NASA

Poznámka: Nejhmotnější známá černá díra je tedy hodně vzdálená/stará. Jak je na tom asi dnes?

Kredit: NASA Goddard Space Flight Center Conceptual Image Lab

Simulace vývoje pozemské atmosféry pomůže najít biosignatury na exoplanetách

Nejvýraznější „signatura života“ se prý neprojevovala na současné Zemi, ale někdy ve věku dinosaurů, snad …

One comment

  1. Gratuluji k formulaci „K nám letí světlo z této černé díry přes 10 miliard let.“ Vážně vkusná 😀

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close