Časové posuny působí na lidi různě podle toho, zda se jim čas připočítává nebo ubírá. Alespoň statisticky lidé tvrdí, že po přesunu na východ se z posunu času zotavují obtížněji.
Výzkumníci z University of Maryland se v časopisu Chaos pokusili vysvětlit, proč tomu tak je (respektive „mohlo by být“ – pokud data/subjektivní pocity cestovatelů odpovídají realitě, což se v rámci této studie nezkoumalo). V rámci modelu vycházejí z toho, že bez vnějších stimulů typu periodických změn osvětlení buňky našeho mozku většinou dokončí svůj cyklus asi o půl hodiny později. Proto člověka méně zatěžuje cestovat tam, kde je hodin méně. Což celkem odpovídá i zkušenosti, dle které je snazší jít později spát než dříve vstávat.
Poznámky: Působí to celé ovšem poněkud triviálně, že? Je otázka, zda by oněch 30 minut hrálo roli při větším posunu třeba o 8 hodin. A další věc, lidé, kteří mají své „biologické hodiny“ nastavené naopak na méně než 24 hodin, by tedy snáze létali směrem na východ?
A zda skutečně převládají „sovy“ nad „skřivany“? Loni to podle všeho potvrdil výzkum na Přírodovědecké fakultě UK, v ČR se za spíše či zcela sovy pokládá 69 % lidí. Přitom dříve se předpokládalo, že „normální“ (v populaci převládající) typ je spíše skřivan. Porovnávání obou typů jet lagu také nasvědčuje většímu zastoupení sov.
Zdroj: Phys.org