Sciencemag.cz
Doporučujeme
Zatímco na Venuši by podle nových objevů mohl život existovat v atmosféře, k Marsu se soustředila téměř ve stejné době pozornost kvůli kapalné vodě pod povrchem. Jak vyplývá z aktuálních údajů sondy Mars Express, asi kilometr pod jižním pólem Marsu se podle všeho nachází velké jezero (respektive velké jezero a více menších jezer) kapalné vody. Samozřejmě to ihned vyvolává úvahy o místním životě. Jenže…
Následující text vychází především ze skeptického pohledu, který napsal David Rothery pro The Conversation.
Za prvé, důkazy (cca radarové snímkování) stále nejsou úplně přesvědčivé.
Za druhé, není jasné, jak tento systém jezer vznikl, jak je stabilní. (To je celkem podstatný rozdíl oproti oceánům, které předpokládáme na Europě, Ganymedu či Enceladu.)
Za další, nevíme přesně, co zde udržuje vodu v kapalném skupenství. Může jít prostě o extrémně nasycený roztok solí (jakási solanka s čpavkem může být kapalná i uvnitř Pluta, ale za zrovna příznivé prostředí k životu ji asi nepokládáme). Podle jiných vysvětlení by kapalný mohl být i méně koncentrovaný roztok vody pod vysokým tlakem – stlačený pod ledem čepičky marsovského pólu.
Objevují se srovnání jezera na Marsu s jezerem Vostok pod Antarktidou. Nezdá se ale, že by život pozemského typu v takovém prostředí dokázal přežít po miliony či dokonce miliardy let. Trochu přežívat, konzervovat se a umírat ano, ale nic víc. Především zde podle všeho scházejí zdroje energie. U měsíců velkých planet předpokládáme existenci nějakých hydrotermálních vývěrů apod. V nějakých malých vlhkých kapsách těsně pod povrchem rudé planety by se snad ještě dala využívat sluneční energie v nějaké obdobě fotosyntézy. Není šance na život vyšší tam?
Jak se tedy zdá u marsovských podzemních jezer zdá:
nejde o prostředí, kde by život mohl vzniknout
nejde o prostředí, kde by život pozemského typu mohl dlouhodobě přežívat (pokud zde není k dispozici nějaký nám zatím neznámý zdroj energie)
nějaké pozůstatky života, který kdysi existoval na povrchu Marsu, by se však v podobných prostředích zachovat mohly. Spíše by tedy šlo o „důkazy dřívější existence“ než o život jako takový. Navíc ale objevená jezera nejspíš nepředstavují, na rozdíl od některých měsíců velkých planet, nepřetržitě existující pozůstatky povrchových vod Marsu.
Co dál? Výzkum jistě bude pokračovat, aktuálně ale asi stejně nemáme technologii/projekt, jak se ve vesmíru dostat pod kilometrový led, ať už jde o Mars nebo Europu…
Původní článek: Nature Astronomy
Lauro, S.E., Pettinelli, E., Caprarelli, G. et al. Multiple subglacial water bodies below the south pole of Mars unveiled by new MARSIS data. Nat Astron (2020). https://doi.org/10.1038/s41550-020-1200-6
Závěrečná poznámka PH: Otázka ovšem také zní, co by se stalo, kdyby došlo k nějakému vědeckému konsensu, že by zde život se značnou pravděpodobností existovat mohl. Následovala by doprava vrtné soustavy na rudou planetu? Spíše lze očekávat opak, zbrzdění výzkumu. Je přece třeba ochránit cizí život před kontaminací pozemským životem, nemůžeme riskovat zničení podobného unikátu, současně je tu možnost, že jde o nějaké mikroorganismy, které by mohly představovat riziko i pro nás… Atd. Logickým závěrem pak bude „raději dále zkoumejme z dálky, než něco uděláme, měli bychom toho vědět víc…“ – jenže podobné argumenty budou platit vždycky. Možná tedy mimozemský život bude muset být objevem náhodou nebo nějakým totálním porušením předpisů ze strany jednotlivce, protože oficiální/byrokratickou/regulovanou cestou to prostě nepůjde?
