Sciencemag.cz
Doporučujeme
Měsíce Uranu byly dosud ve srovnání s Titanem nebo Europou dost na okraji zájmu, částečně z praktických důvodů, protože jsou vzdálenější. Přitom na větších z nich (Miranda, Ariel, Umbriel – ono něco vypovídá asi už to, že mimo přímo zájemců o astronomii jsou tato jména asi celkem neznámá…) by podpovrchový oceán klidně být mohl. Nová studie tvrdí, že by se kapalná voda pod povrchem měsíců Uranu navíc dala poměrně snadno detekovat. Corey Cochrane z NASA Jet Propulsion Laboratory uvádí, že by mělo stačit, aby kolem těchto měsíců proletěla sonda vybavená dostatečně citlivým magnetometrem. K podobnému závěru dospěl již loni tým z MITu: magnetická pole, která Uran indukuje na svých měsících, jsou dostatečně silná, aby detekovala přítomnost podpovrchových oceánů. Dokonce se uvádí, že magnetické pole Uranu má tak specifické vlastnosti, že ze změřených dat půjde rovnou určit i hloubku, tloušťku a slanost případných moří…
V případě Jupiteru, když jeho měsíce oblétala sonda Galileo, prý podobné měření provést nešlo, ač sonda magnetometrem vybavena byla. Magnetické pole Jupiteru je totiž poměrně statické a symetrické, naopak Uran má centrum magnetického pole mimo samotný střed planety. Během oběhu se magnetické pole, jemuž jsou vystaveny měsíce, neustále mění.
Žádné konkrétní plány příslušné mise nicméně zatím neexistují. Nová studie ale doporučuje projekty přehodnotit, protože v případě měsíců Uranu by se zřejmě dalo zjistit hodně informací s relativně malým úsilím…
In Search of Subsurface Oceans within the Uranian Moons. arXiv:2105.06087v1 [astro-ph.EP] arxiv.org/abs/2105.06087
Zdroj: Universe Today/Phys.org
