Sciencemag.cz
Doporučujeme
Kaloně, tedy cca „netopýry“ živící se ovocem (anglicky fruit bait), bychom asi netipovali jako členy skupiny nejinteligentnějších živočichů. To je ale možná podceňujeme.
Vědci z Tel Avivské univerzity a dalších institucí sledovali volně žijící kaloně egyptské (Rousettus aegyptiacus). Studie se zaměřila na následující kognitivní funkce/inteligenci kaloňů: epizodická paměť, mentální cestování v čase, plánování a odkládání uspokojení
Jak uvádí spoluautor studie Yossi Yovel, schopnost vybavovat si osobní zážitky (epizodická paměť) a plánovat se dříve pokládaly za výlučně lidské. Většina experimentů dokládajících opak byla provedena v laboratořích. Nová práce má být zajímavá i tím, že je založena na studiu kaloňů volně žijících na zahradě Tel Avivské univerzity.
Vědci předpokládali, že kaloni závislí na ovocných stromech by si měli vyvinout schopnost sledovat dostupnost potravy jak prostorově (kde jsou ovocné stromy?), tak i časově (kdy který strom dává plody?). Když se pohybují v krajině s mnoha ovocnými a nektarovými stromy, musejí tyto zdroje v duchu sledovat, aby se k nim mohli ve vhodnou dobu vrátit.
K ověření této hypotézy dostal každý kaloň malý GPS tracker s vysokým rozlišením, který umožnil dokumentovat letové trasy a navštívené stromy po dobu mnoha měsíců.
Ke zkoumání vnitřních časových map vědci zabránili kaloňům opustit kolonii na různě dlouhou dobu, od jednoho dne až po týden. Ukázalo se, že po jednom dni v zajetí se kaloni vraceli na stromy, které navštívili předchozí noc. Když však uplynul celý týden, starší kaloni se na základě předchozích zkušeností vyhýbali stromům, které v mezidobí přestaly plodit. Uměli tedy odhadnout, kolik času uplynulo od jejich poslední návštěvy jednotlivých stromů, a současně věděli, které stromy plodí krátce a které už nestojí za to navštěvovat. Mladí nezkušení kaloni toho ale schopni nebyli, jedná se tedy o získanou dovednost, kterou je třeba se naučit.
Vědce dále zajímalo, zda u kaloňů objeví chování orientované na budoucnost. Jsou schopni plánovat a v jaké míře? Pro řešení této otázky výzkumníci pozorovali cestu každého kaloně k prvnímu stromu daného večera, což mohlo svědčit o plánech, které si udělali před opuštěním kolonie.
Ukázalo se, že obvykle letí přímo ke konkrétnímu stromu, který znají, někdy i 20 nebo 30 minut daleko. Protože jsou hladoví, letí rychleji, když je tento strom dále, což naznačuje, že plánují, kam zamíří. Navíc, soustředěni na vybraný cíl, minou jiné stromy, dokonce i dobré zdroje, které navštívili teprve včera – což naznačuje schopnost odloženého uspokojení. Zajímavé bylo i zjištění, že kaloni, kteří opouštějí kolonii jako první, si vybírají stromy nesoucí ovoce bohaté na cukr, zatímco ti, kteří odlétají později, vyhledávají spíše bílkoviny.
Všechna tato zjištění naznačují, že kaloni si plánují shánění potravy ještě před opuštěním kolonie a přesně vědí, kam letí a jaký druh potravy hledají.
Lee Harten et al, Time-mapping and future-oriented behavior in free-ranging wild fruit bats, Current Biology (2024). DOI: 10.1016/j.cub.2024.05.046
Zdroj: Tel-Aviv University / Phys.org
Poznámka PH: Kaloni jsou jistě sympatičtí, ale zase že by výše popsané chování bylo až tak výjimečné? Chování orientované na budoucnost, plánování – tak to je veverka, když si zahrabe oříšek, ne?
@PK „že by výše popsané chování bylo až tak výjimečné? “
Veverka by měla jednat instinktivně, zatímco tito Kaloňové by měli jednat racio?