Sciencemag.cz
Doporučujeme
Nejstarší kamenné nástroje jsou staré 2,6 milionu let. Jejich vznik se většinou spojuje s kulturou – v tom smyslu, že tyto a už vůbec ne pokročilejší artefakty sotva někdo dokázal vyrobit sám od sebe a od nuly, musel se to tedy naučit (v tomto smyslu kultura = negeneticky předávané know-how).
Claudio Tennie a William Snyder z Universitaet Tübingen provedli následující experiment. Požádali 28 účastníků studie (místních dospělých lidí, kteří nestudovali archeologii), aby otevřeli krabici s peněžní odměnou. Účastníci mohli použít poskytnuté suroviny – skleněnou polokouli, středně velký říční oblázek a velký žulový blok – jakýmkoli způsobem, který považovali za vhodný k přetržení/přeřezání provazu, jímž byla krabice zavázána. Podle současně provedeného dotazníku měli lidé o používání nástrojů dost naivní představy, nicméně i tak dokázali znovuobjevit různé techniky „otloukání“ apod. z dávné minulosti, zkusit je a dále inovovat (jako se to dělo i v historii; lidé vyrobili nástroj podobný tomu před 2,6 miliony let; hráli si dál a vyrobili něco připomínající nástroje staré 1,7 milionu let atd.).
Závěr zní (respektive má znít): Nejstarší techniky výroby kamenných nástrojů lze spontánně znovuobjevit i bez kulturního přenosu, bez „kopírování myšlenek“. Nejsou proto důkazem počátku lidské kultury, která mohla začít mnohem později.
Samozřejmě se zde poněkud zamotáváme. Kulturu podle všeho mají i šimpanzi, známou větvičku na lovení termitů používají jen někde, navíc si mají předávat znalosti o léčivých bylinách. Vlci nebo lvi se učí lovit od rodičů, i to můžeme pokládat za kulturu (v jiné definici by kultura byla něco jako „náhodný“ zvyk, který není daný prostředím; kosatky v prostředí, kde nejsou lachtani, lachtany neloví; některé populace kosatek v prostředí, kde žijí lachtani, lachtany loví, jiné ne; to už je kultura).
Ať už ale bereme kulturu skoro jakkoliv, naši předkové před 2,6 miliony let ji jistě měli – když ji zřejmě mají šimpanzi. Výše uvedený výzkum v podstatě ani přímo netvrdí opak (viz výše), ale to, že k výrobě kamenných nástrojů není kultura potřeba. Možná opravdu ne, nicméně samotný experiment je podle mého názoru velmi nevypovídající, až se divím, že byl v recenzovaném časopisu publikován. Zásadní námitka zní, že lidé účastnící se experimentu sice nebyli žádnými odborníky na archeologii, staré nástroje ani zpracování kamene (umělečtí řemeslníci, sochaři…) nicméně měli obecnou znalost, že všemožné nástroje existují a že jsou extrémně účinné – na rozdíl od někoho, kdo před 2,6 miliony lety seděl v jiho- nebo východoafrické savaně. (Když víte, že železo se dá vytavit z rudy; když víte, že existuje vzoreček pro řešení kvadratické rovnice, znamená to podstatný rozdíl…) Za další lidé v experimentu byli (předpokládejme) sytí, mohli si klidně hrát (přemýšlet, soustředit se…) a zkoumat bez rizika, že zemřou hlady nebo je zabije nějaká velká šelma (nebo soused). Také mohli očekávat, že úloha má nějaké řešení. Dnešní lidé jsou také chytřejší než naši předkové před 2,6 miliony lety (tehdy se teprve začínal podstatně zvětšovat „šimpanzí“ mozek), takže by v jednom kroku nově třeba dokázali vymyslet něco, co se dřív muselo předávat a zdokonalovat postupně. A tak dále, a tak dále.
William D. Snyder et al, Early knapping techniques do not necessitate cultural transmission, Science Advances (2022). DOI: 10.1126/sciadv.abo2894
Zdroj: Universitaet Tübingen / Phys.org
Viz také:
Šimpanzi kamenné nástroje sami od sebe vyrábět ani nezkusí
