Sciencemag.cz
Doporučujeme
Džoserova pyramida je první, nejstarší z „klasických egyptských“ pyramid. Šlo o inovativní projekt. Podle nové studie se při něm mezi novými technikami mohlo zkoušet i hydraulické zdvíhání balvanů. Existenci unikátního hydraulického výtahového systému navrhuje studie Xaviera Landreaua z Paleotechnického institutu CEA (Francie) a jeho kolegů.
Nová studie naznačuje, že voda mohla proudit do dvou šachet umístěných uvnitř samotné pyramidy, kde mohla být využívána ke zvedání a spouštění dřevěného plováku používaného k manipulaci se stavebními kameny. Nedaleký kamenný komplex Gisr el-Mudir – dosud nevysvětlená stavba – mohl v tomto uspořádání fungovat jako hráz k zachycování vody a sedimentů. Kromě toho mohla řada komor vyhloubených v zemi mimo pyramidu sloužit jako zařízení na čištění vody, které umožňovalo postupné usazování sedimentů při průchodu vody každou další komorou. Voda pak směřovala do samotných šachet pyramidy, kde síla jejího stoupání zdvihala stavební kameny.
K pochopení toho, jak mohla voda šachtami přesně protékat (viz pokus o schéma na obrázku), a také toho, kolik vody bylo v té době na místě k dispozici, je zapotřebí dalšího výzkumu, uvádí průvodní tisková zpráva. Tím vším se nezpochybňuje, při stavbě byly využívány i další („klasicky předpokládané“) techniky, kamenné rampy/hrubá lidské síla. Systém hydraulických zdvihů by byl ale jednodušší.
Další otázka pak zní, zda podobná technika našla uplatnění i při stavbě pozdějších pyramid (poznámka: hraje zde roli, že Džoserova byla stupňovitá?)
Viz také: Egyptské pyramidy mohly stát na břehu ramena Nilu
Landreau X, Piton G, Morin G, Bartout P, Touchart L, Giraud C, et al. On the possible use of hydraulic force to assist with building the step pyramid of saqqara, PLoS ONE (2024). DOI: 10.1371/journal.pone.0306690
Poznámka: Fakt je že Egypťané byli závislí na alespoň jakémsi ovládání Nilu, takže hydraulika jim zřejmě byla vlastní.
Chápu, že tlaku vzdorné potrubí se dalo udělat z cerových kmenů asi tak jako výpusti rybníků ze dvou jedlových kmenů skobami spojených U tvarů od dob Krčína vydržely některé dodnes. Průřer kanálů nemusel být nijak velký na tlak vody to vliv nemá, jen výška sloupce.
Na asi 1 m3 kamenné bloky by bylo třeba asi 3 m3 kompaktně spojeného dřeva. Horší by to asi bylo s těsností proti kamenné šachty. Takže nějaké stopy po vymazání spár třeba smůlou nebo hlínou by se tam najím měly.
A našli, moji rádcové?
https://phys.org/news/2024-08-hydraulic-technology-egypt-iconic-pyramid.html
https://cs.wikipedia.org/wiki/D%C5%BEoserova_pyramida
https://www.starovekyegypt.net/pyramidy-stare-rise/dzoserova-stupnovita-pyramida.php
Stavba pyramidy měla být zahájena odstraněním písku, výška je 62,5 m .
To je na hydraulický systém hodně. Několikatunové ( vápencoví bloky se musely při kamenické práci posouvat, pak nakládat na loď, manipulovat na místo. Takže hydraulický zvedák uprostřed pyramidy práce moc neušetřil, nehledě na stavbu hráze pro zadržení vody. To stavba rampy, spíš využití probíhající stavby jako rampy bylo jednodušší a rychlejší, než čekání na zdvižení jednoho kamene a manipulace s otevřením a zavřením vody. Jak se ten závěr tehdy asi utěsnil? Být v podzemí v kontaktu s takovým mechanismem, to byla skoro sebevražda.
Já bych věřil spíš té hrubé síle. My pořád vymýšlíme jakou technologii používali, ale přitom je dost divné, že o tom není žádný záznam, žádné vyobrazení, nic. Ano, je to zajímavé myšlenkové cvičení a představa až romantická, to jo.
Ale když jsem pobýval v Asii, hodně mimo turistická (bohatá) centra, tak tam nosili 4 padesátikiloví chlapi kamenné kvádry o velikosti cca 1,5×0,5×0,5 m zavěšené na řetězech na tyčích na ramenou. Bosí, v blátě, do kopce, z kopce, po schodech, brodem… Takže věřím, že větší množství lidí, správně motivovaných (ať už nábožensky, nebo bičem), by zvládlo přemístit i větší balvany.
Nepodceňoval bych sílu lidské síly.
Zajímavé, nesmyslné jsou reakce zde, argumentující plnou výškou pyramidy, reagující čtenář nečetl pečlivě článek ve kterém je uvedeno, že autoři předpokládají kombinaci více technik zdvihání kamenných bloků. Egypťanés stavební bloky běžně dováželi až na stavbu loděmi, pokud by používali zde popsaný „hydraulický systém“ , práci by jim dramaticky usnadnilo jeho použití při stavbě první třetiny pyramidy, protože zde je největší objem (vztaženo k výšce stavby) kamenných bloků. Je tedy nesmyslné argumentovat maximální výškou stavby. Egypťané běžně budovaly rozsáhlé plavení kanály, pracovali jak se sezóními výkyvy hladiny, ale na svých kanálech uměli toto i regulovat, bylo li to za potřebí