Pixabay License. Volné pro komerční užití

Katastrofy a hrdla lahve: Lidé expanzi vulkánu Toba přežili lépe

Jako bottle neck (hrdlo lahve) označujeme situaci, kdy nějaký druh projde drastickým poklesem početnosti populace, takže jeho jedinci si pak jsou (po opětovném nárůstu počtu) relativně příbuzní. Platí to třeba pro gepardy, mezi nimiž lze dnes transplantovat orgány. A do určité míry i pro lidi – Homo sapiens jsou si příbuznější než šimpanzi. Oněch hrdel (genetické) lahve mohlo být v historii Homo sapiens asi víc, poslední nastal někdy před 70 000 lety. Uvádí se, že lidstvo tenkrát téměř vymřelo; pokud nějaké populace Homo sapiens tehdy žily mimo Afriku, zmizely, teprve po bottle necku následovala úspěšná expanze z Afriky.
Proč k tomu všemu došlo? Celkem všeobecně je přijímáno vysvětlení, že za katastrofu mohl výbuch vulkánu Toba na Sumatře (datováno asi na 74 000 let). 6-10 let pak trvala sopečná zima a ochladilo se na celé tisíciletí. Nové výzkumy vědců z Max Planck Institute publikované v Nature Communications ukazují, že lidé ale katastrofu dokázali přežít, a to dokonce i relativně blízko vulkánu. Populace Homo sapiens byly v severní Indii přítomné jak před výbuchem, tak i po něm. Ukázal to průzkum kamenné industrie v lokalitě Dhaba. Tyto nástroje se podobají těm, které lidé tehdy vyráběli v Africe, v době výbuchu zde na technologii nebyla pozorována žádná změna. Vulkán tedy zřejmě nepřinesl takovou katastrofu, jak se dosud předpokládalo.
Samotná existence genetického hrdla se tím ale nezpochybňuje – ta vyplývá z genetických, nikoliv paleontologických/archeologických dat. Lidé z Dhaby do současného genofondu zřejmě prakticky nepřispěli a mezi dalšími příchozími z Afriky se jejich geny vytratily (pokud tedy mezitím přece jen nestihli přímo vymřít; relativně malá populace zřejmě příliš neprosperovala, snad něco jako neandrtálci).

Human occupation of northern India spans the Toba super-eruption ~74,000 years ago, Nature Communications, DOI: 10.1038/s41467-020-14668-4 , https://nature.com/articles/s41467-020-14668-4
Zdroj: Max Planck Society/Phys.org

Poznámky PH:
Hned kousek od vulkánu také přežili „hoboti“ na indonéském ostrově Flores.
Zajímavé také je, že až po posledním bottle necku začal Homo sapiens jako celek vykazovat to, co se označuje jako moderní lidské chování (hlavně symbolické myšlení: umění a náboženské projevy). Tyto jevy se objevovaly už dříve, ale spíše izolovaně, zase mizely apod. Snad zde existovala nějaká souvislost s klimatickým stresem (jako reakce i vývoj nových technologií, strategií obživy apod.) či přímo oním „hrdlem lahve“?
Uvádí se, že v době hrdla lahve mohl počet Homo sapiens poklesnout na nějakých 10 000; ale přesněji řečeno to znamená, že současné populace jsou potomky zhruba 10 000 jedinců. Scénáře mohly být různé.

Kapky tančí bez vnějšího zdroje energie

Řídit pohyb kapaliny po různých površích má smysl v celé řadě aplikací včetně těch, které …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close