Sciencemag.cz
Doporučujeme
„Umělá inteligence začala kalendářem a počitadlem,“ píše inženýr a autor o technice Jeff Krimmel. „Umělá inteligence je jakákoli technologie, která pomáhá člověku vykonávat kognitivní úkol. V tomto světle je kalendář prvkem umělé inteligence – doplňuje nebo nahrazuje naši paměť. Stejně tak je umělou inteligencí i počitadlo. […] Nemusíme provádět složité aritmetické operace z hlavy.“
Existují důkazy o používání nástrojů k provádění výpočtů ve starověké Mezopotámii a v Egyptě, ale nejstarší dochovaná počítací deska pochází z Řecka z doby kolem roku 300 př. n. l. Salaminská deska (tabulka) je mramorová deska s několika skupinami rovnoběžně vyrytých čar. Další tabulky používané ve starověku byly obvykle dřevěné, kovové nebo kamenné a obsahovaly provázky nebo drážky, po nichž se posunovaly korálky nebo kameny.
Kolem roku 1000 n. l. vynalezli Aztékové nepohualtzintzin (nadšenci nazývaný „aztécký počítač“), zařízení podobné počitadlu, které k usnadnění výpočtů využívalo kukuřičná zrna navlečená na nitích natažených v dřevěných rámech. Moderní počitadlo, které obsahuje korálky pohybující se po tyčinkách, pochází z doby kolem roku 190 n. l. z Číny, kde ho označovali suanpan. V Japonsku se počitadlo nazývá soroban.
V jistém smyslu lze počitadlo považovat za předchůdce počítače; stejně jako počítač slouží coby nástroj, který lidem umožňuje provádět rychlé výpočty v obchodě a technice. S drobnými obměnami vzhledu se počitadla stále používají v Číně, Japonsku, některých částech bývalého Sovětského svazu a v Africe. Ačkoli se počitadlo
běžně užívá k rychlému sčítání a odčítání, zkušení uživatelé jsou schopni i rychle násobit, dělit a počítat druhé odmocniny. V roce 1946 se v Tokiu konala výpočetní soutěž mezi japonským operátorem sorobanu a osobou používající elektrickou kalkulačku, aby se zjistilo, která technika přinese výsledky několika aritmetických úloh rychleji. Ve většině případů operátor sorobanu kalkulačku porazil.
Jak důležitou roli počitadlo v historii sehrálo, je vidět z toho, že panel složený z čtenářů a redaktorů Forbes.com a panel expertů vyhlásili v roce 2005 abakus za druhý nejdůležitější nástroj všech dob, měřeno důsledky na lidskou civilizaci. Prvním a třetím nástrojem v tomto žebříčku byly nůž a kompas v uvedeném pořadí.
úryvek z knihy
Clifford A. Pickover: Kniha o umělé inteligenci
Od středověkých robotů k neuronovým sítím
Argo a Dokořán 2025
O knize na stránkách vydavatele
