(c) Graphicstock

Kde vznikl složitý život? Prý v hlubinách

Po otázce po samotném vzniku života (dna oceánů versus mělké rybníčky) můžeme stejný problém řešit i pro vznik větších organismů, tedy dejme tomu fauny ediacara před cca 570 miliony lety.

Zástupce fauny ediacara známe z nálezů na dnech mělkých mořích (vesměs šlo o přisedle žijící organismy), alespoň tak se to dosud uvádělo. Nová práce vědců ze Stanfordu a Yale University ale vede k závěru, že makroskopické organismy vznikly v hlubinách. Proč? Podle studie byl v té době limitujícím faktorem kyslík. I když fotosyntéza vznikla dávno předtím, koncentrace kyslíku v atmosféře ani v mořské vodě před kambriem zdaleka nedosahovala současných hodnot. V hloubce je chladněji, takže kyslíku zde ve vodě mohlo být rozpuštěno více, na druhé straně ho ale při nižší teplotě mohly organismy z vody hůře získávat.
Rozhodujícím faktorem má nicméně být ne samotná teplota, ale její stabilita. Studie provedené na současných sasankách ukazují, že jejich dýchání má určité teplotní optimum a mimo příslušnou teplotu efektivita dýchání oběma směry klesá. Jak se experimentálně ukázalo, sasanky dokáží přežít v prostředí s nízkých obsahem kyslíku, ale pouze při určitém teplotním optimu. Aby se v době ediacary první organismy neudusily a měly vůbec dost energie na postavení větších těl, potřebovaly analogicky v prostředí s nedostatkem kyslíku co největší stabilitu teploty – a ta byla k dispozici spíše na dnech hlubokých oceánů než v mělkých mořích. V hloubce pod 1 km již teplota v závislosti na denní nebo roční době většinou nekolísá o více než 1 ºC.
Tím nemá být řečeno, že by organismy z doby ediacary byly např. žahavci, mezi které spadají současné sasanky. V tehdejších fosíliích snad trochu spolehlivěji dokážeme určit pouze houbovce, další ediakarské organismy byly současným kmenům zřejmě spíše nepříbuzné a během kambria bez potomků vymřely (jindy se předpokládá, že tehdy žily např. medúzy; čistě podle molekulárních hodin by žahavci tehdy existovat už měli). Ať tak či onak, sasanka byla zvolena pro srovnání vzhledem k předpokládanému podobnému způsobu života („přisedlý měkký chuchvalec dýchající pokožkou“) a zřejmě srovnatelné fyziologii provázející dýchání.

Oxygen, temperature, and the deep-marine stenothermal cradle of Ediacaran evolution, Proceedings of the Royal Society B, rspb.royalsocietypublishing.org/lookup/doi/10.1098/rspb.2018.1724

Zdroj: Phys.org a další

Kde se před vznikem života vzaly sacharidy?

Pentózové sacharidy život jsou součástí dnešních nukleových kyselin, takže je život zřejmě potřeboval od samého …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close