Sciencemag.cz
Doporučujeme
Po otázce po samotném vzniku života (dna oceánů versus mělké rybníčky) můžeme stejný problém řešit i pro vznik větších organismů, tedy dejme tomu fauny ediacara před cca 570 miliony lety.
Zástupce fauny ediacara známe z nálezů na dnech mělkých mořích (vesměs šlo o přisedle žijící organismy), alespoň tak se to dosud uvádělo. Nová práce vědců ze Stanfordu a Yale University ale vede k závěru, že makroskopické organismy vznikly v hlubinách. Proč? Podle studie byl v té době limitujícím faktorem kyslík. I když fotosyntéza vznikla dávno předtím, koncentrace kyslíku v atmosféře ani v mořské vodě před kambriem zdaleka nedosahovala současných hodnot. V hloubce je chladněji, takže kyslíku zde ve vodě mohlo být rozpuštěno více, na druhé straně ho ale při nižší teplotě mohly organismy z vody hůře získávat.
Rozhodujícím faktorem má nicméně být ne samotná teplota, ale její stabilita. Studie provedené na současných sasankách ukazují, že jejich dýchání má určité teplotní optimum a mimo příslušnou teplotu efektivita dýchání oběma směry klesá. Jak se experimentálně ukázalo, sasanky dokáží přežít v prostředí s nízkých obsahem kyslíku, ale pouze při určitém teplotním optimu. Aby se v době ediacary první organismy neudusily a měly vůbec dost energie na postavení větších těl, potřebovaly analogicky v prostředí s nedostatkem kyslíku co největší stabilitu teploty – a ta byla k dispozici spíše na dnech hlubokých oceánů než v mělkých mořích. V hloubce pod 1 km již teplota v závislosti na denní nebo roční době většinou nekolísá o více než 1 ºC.
Tím nemá být řečeno, že by organismy z doby ediacary byly např. žahavci, mezi které spadají současné sasanky. V tehdejších fosíliích snad trochu spolehlivěji dokážeme určit pouze houbovce, další ediakarské organismy byly současným kmenům zřejmě spíše nepříbuzné a během kambria bez potomků vymřely (jindy se předpokládá, že tehdy žily např. medúzy; čistě podle molekulárních hodin by žahavci tehdy existovat už měli). Ať tak či onak, sasanka byla zvolena pro srovnání vzhledem k předpokládanému podobnému způsobu života („přisedlý měkký chuchvalec dýchající pokožkou“) a zřejmě srovnatelné fyziologii provázející dýchání.
Oxygen, temperature, and the deep-marine stenothermal cradle of Ediacaran evolution, Proceedings of the Royal Society B, rspb.royalsocietypublishing.org/lookup/doi/10.1098/rspb.2018.1724
Zdroj: Phys.org a další
