Sciencemag.cz
Doporučujeme
Strojové učení opět prokázalo svoji sílu a techniky zobrazování mozku se díky tomu prý posouvají na další úroveň.
Dosavadní metody mapování lidského mozku (zejména funkční magnetická rezonance) dokázaly rozpoznat, jaká aktivace odpovídá jednoduchým objektům – takže se třeba dalo poznat, na kterou kartu z balíčku se člověk podívá. Příslušné vztahy se algoritmy nejprve naučily prostě empiricky; zajímavé je, že někdy příslušné vzorce fungovaly vždy jen pro konkrétního člověka, jindy pak program dokázal „číst myšlenky“ i plošně. Podobně jako jednoduché objekty lze takto identifikovat jednoduché emoce, ale prý např. i hesla, tj. kombinace čísel a písmen.
Lidé ovšem nepřemýšlejí v oddělených slovech a emocích, ale skládají je do komplexních sdělení, ať už hovoří s druhými nebo pro sebe („na stole leží banán, mám chuť na banán, ale než ho s ním, nejdřív umyju nádobí, i když se mi nádobí mýt nechce“). Lze podobnou větu (proces) poznat čtením mozkové aktivity?
Výzkumníci z Carnegie Mellon University tvrdí, že se jim podařilo přiřadit vzory mozkové aktivity i právě takovým komplexním sdělením, doslova uvádějí „Svědek během soudního procesu vykřikl“ nebo „Rád bych jedl banány večer se svými přáteli“. Aktivace probíhají v různých částech mozku, ale jsou cca univerzální pro různé lidi a nezávislé na jazyce, tj. závislé pouze na významu (sémantice).
Program se naučil řadu slov (42; může jít o názvy věcí stejně jako jejich vlastnosti, sociální interakce, fyzické akce, vyjádření množství – tj. příslušné interakce cca pokrývají různé slovní druhy jako základní stavební kameny jazyka) i jejich kombinací (240). Následně prý dokáže říct i to, jaké nové, neznámé sdělení dané kombinací 42 prvků odpovídají mozkové aktivitě – jak ze záznamu fMRI odhadnout větu, tak i říct, jaká mozková aktivita bude větě odpovídat. Pravděpodobnost úspěchu byla 87 %. Zajímavé je, že aktivace různých částí mozku často probíhají současně pro více částí sdělení nebo i pro sdělení jako celek; lidé si měli situace představit, tím se výzkum liší od typu experimentů, kde se měří aktivita, zatímco lidé např. něco čtou.
Práce byla publikována v Human Brain Mapping. Vědci jako další krok chtějí zkusit, zda by čtením mozkové aktivity nedokázali rozlišit i nějaký celý abstraktní koncept („dotyčný přemýšlí o geologii“).
Zdroj: MedicalXpress.com a další
Poznámky:
Dokáže algoritmus z toho, že se naučí přiřadit žaludovou sedmičku a červené eso, poznat kartu, kterou se přímo neučil (žaludové eso)?
Je takový rozdíl mezi čtenou větou a představením situace? (Stejně si ji představujeme spíš jako větu, tj. sekvenčně, ne?)
