Sciencemag.cz
Doporučujeme
Většina expertů na počátku pandemie předpokládala, že koronavirus bude podobně jako chřipka běžná, ale i smrtící chřipka španělská, fungovat v nějakých vlnách. Podle jednoho z modelů by vrcholky vln (počty nakažených) byly zhruba stejně vysoké po delší dobu, než by si infekcí prošla podstatnější část populace („promoření“). Další scénář očekával, že každá další vlna bude mít vrcholek nižší, za velkou hrozbu se považovala verze, kdy by nejvyšší vrcholek měla teprve druhá vlna.
(Předpokládáme samozřejmě scénář, že nemáme vakcínu, respektive nebyla plošně aplikována.)
Šíření koronaviru především v chladnějších obdobích se předpokládalo jak kvůli vlastnostem samotného viru, tak i v důsledku povahy sociálních interakcí (v zimě jsou lidé více pohromadě v uzavřených místnostech). Ani jedno z toho se ale prozatím nepotvrdilo. Ve vyspělých zemích už možná na sezónnosti tolik nezáleží (do hospod, MHD, kanceláří, nákupních center, škol i k doktorovi chodíme cca pořád), navíc teplo nemusí vadit ani samotnému viru. U respiračních virů se očekává, že v teple rychleji vysychají a ztrácejí životaschopnost (poznámka: nebo spíše rychleji vyschne příslušná kapénka?), v chladu je jejich proteinový obal dokáže chránit účinněji. Ale COVID-19 to může mít jinak.
Dále se ukazuje, že průběh pandemie se podstatně liší v různých oblastech světa, a to často i v rámci jediného státu. Experti proto přicházejí s jiným modelem, nazvaným lesní požár. Ten cca všude pořád doutná, tu a tam více či méně vzplane, může se občas i rychle šířit – a když je les rozsáhlý, jeho jednotlivé části fungují navíc na sobě prakticky nezávisle. Pro Business Insider to uvedl epidemiolog Michael Osterholm z Centre for Infectious Disease Research and Policy v Minnesotě (like a forest fire looking for human wood to burn – tedy lesní požár pátrající po lidském dřevu). Rachel Bakerová z Princeton Environmental Institute zase tvrdí, že teprve až/pokud bude větší podíl populace imunní (ať už tak či onak), může se začít COVID-19 chovat více jako chřipkové viry, včetně podobné závislosti na teplotě – možná.
Z toho by vyplývalo, že na jednu stranu se asi nemusíme na podzim/v zimě obávat druhé vlny ve smyslu celosvětové pandemie, ale řady druhých vln dílčích. Takže ani ekonomika se nebude hroutit globálně, ale stejně tak bude problematické i oživení.
Tak tomu bude až do promoření, do objevu/distribuce účinného léku či vakcíny, s menší nedějí na to, že virus by mohl být postupně méně letální, „hodnější“, tak, jak se parazité (ale pouze někdy/za určitých okolností) postupně vyvíjejí spíše ke koexistenci se svými hostiteli.
Zdroj: Business Insider a další
