Tvar galaxií a jejich vývoj závisí na síti „kosmologických“ vláken, která se táhnou napříč vesmírem. Podle nedávné studie vedené vědci z Ecole Polytechnique Federale de Lausanne hraje tato kosmická síť mnohem větší roli, než se dosud předpokládalo.
Kosmickou pavučinu tvoří vlákna vodíku a snad i temné hmoty. Jedná se o největší strukturu, kterou dokážeme ve vesmíru identifikovat. Galaxie, respektive kupy galaxií obsahující stovky až tisíce galaxií jednotlivých, se nejčastěji nacházejí v místech, kde se vlákna pavučiny protínají. Dosud se ale nevědělo skoro nic o tom, jaký vliv by vlákna (filamenty) mohly na evoluci galaxií mít.
Pascale Jablonka a Gianluca Castignani zkoumali za tímto účelem kupu galaxií v Panně (Virgo) a její okolí. Má jít o reprezentativní kupu obsahující asi 1 500 galaxií, která se navíc se nachází relativně v našem okolí, ve vzdálenosti asi 65 milionů světelných let od Mléčné dráhy (pro srovnání: disk Mléčné dráhy má průměr asi 100 tisíc světelných let a tloušťku kolem 1 000 světelných let).
„Mnoho vlastností galaxií, jako je jejich morfologie, obsah plynu a rychlost tvorby hvězd, je přímo ovlivněno jejich prostředím,“ uvádí P. Jablonka. „Víme, že ve velmi hustém prostředí galaxie tvoří méně hvězd a nabývají eliptičtějšího tvaru. Přesná role, kterou v této proměně hrají filamenty, však dosud nebyla jasná.“
Vědci analyzovali vlastnosti galaxií nacházejících se v galaktické kupě v Panně, a to v oblasti o dvanáctinásobném poloměru hlavní kupy. Jedná se tak o dosud nejrozsáhlejší studií provedenou na toto téma a zahrnuje vzorek přibližně 7 000 galaxií, včetně 250 galaxií, které jsou dostatečně velké na to, aby šlo přesně odhadnout obsah plynu v nich – a to zejména množství studeného, hustého atomárního vodíku, z něhož se tvoří hvězdy. Vlastní měření byla provedena pomocí radioteleskopu ve francouzském Nançay dalekohledu IRAM ve španělském Pico Veleta.
Závěr studie se zahrnutím nových i již známých dat zní, že filamenty slouží jako přechodné prostředí, kde se vznikající galaxie před vstupem do kupy jakoby „předzpracovávají“. V tomto prostředí se zpomaluje nebo dokonce zcela zastavuje tvorba hvězd, častěji se objevují eliptické tvary a je zde méně atomárního i molekulárního vodíku, což naznačuje, že se galaxie blíží ke konci svého aktivního života. Vědci pozorovali, že vývoj galaxie v průběhu jejího životního cyklu odpovídá hustotě místních galaxií: galaxie produkující málo hvězd nebo žádné hvězdy tvořily méně než 20 % vzorku izolovaných galaxií, ale 20-60 % galaxií ve vláknech a přibližně 80 % galaxií v kupě v Panně.
G. Castignani et al, Virgo Filaments I: Processing of gas in cosmological filaments around the Virgo cluster. arXiv:2101.04389v3 [astro-ph.GA], arxiv.org/abs/2101.04389
G. Castignani et al, Virgo Filaments II: Catalog and First Results on the Effect of Filaments on galaxy properties. arXiv:2110.13797v2 [astro-ph.GA], arxiv.org/abs/2110.13797
Zdroj: Ecole Polytechnique Federale de Lausanne / Phys.org
Poznámka PH: Subjektivně mi to celé přijde poněkud zmatené (jak by mělo tedy vlastně znít „shrnutí toho všeho jednou větou“)?
Mno, zdá se tedy, že filamenty jsou buď prostorem, kde se galaxie vyvíjejí rychleji anebo jsou cílem, kam staré galaxie směřují.
Osobně to na mne působí dojmem, že pavučina (nebo stěny těch kosmických bublin) asimiluje galaxie, kterým se „podařilo“ vzniknout mimo ní.
Mi to úplně zmatené nepřipadá jen temnou hmotu bych nahradil tlakem světla na intergalaktický prach. Zkuste si dát toto zjištění s pracemi Václava Vavryčuka.
https://www.researchgate.net/profile/Vaclav-Vavrycuk