Pixabay License Volné pro komerční užití

Krávy odstartovaly nerovnost mezi lidmi?

Ve starších učebnicích dějepisu i v populárně-naučných knihách nám byl neolit prezentován jako období relativně rovnostářské, což mělo skončit v době kovů (respektive už v eneolitu/chalkolitu, pokud toto období dáme do škatulky doby kamenné).
Později se začalo tvrdit, že rovnost zmizela už se samotným zemědělstvím. Nová studie se vrací víceméně k původnímu názoru – změnu nemělo způsobit samotné zemědělství, ovšem ani kov. Velký význam zde sehrála domestikace skotu a z ní vyplývající počátky orby. Až do té doby byla nedostatkovým zbožím/zdrojem práce. Rodina mohla obdělat jen určité množství půdy, víc by jí bylo k ničemu. Naopak s pomocí pluhu všechno začalo fungovat jinak, hlavním aktivem se stala půda. Krávy byly jako roboti/stroje, „připravili ostatní o práci“, jejich vlastník už nebyl tolik závislý na okolí. Snad něco na způsob průmyslové revoluce (v zemědělství).
Na Blízkém východě mělo k příslušnému zlomu dojít někdy kolem r. 4000 př. n. l., tedy už v době, kdy kov byl nějakou dobu znám. Do té doby byla většina půdy rozdělena spíše na malé zahrady, do značné míry obdělávané ručně, kde se ve velkém pěstovaly luštěniny. Poté člověk s párem volů dokázal obdělat až desetkrát tolik půdy, alespoň pokud šlo o pšenici a ječmen; luštěniny už proto nezabíraly zdaleka takový podíl produkce. Krátce poté se společnost rozdělila na bohaté majitele půdy, kteří své vlastnictví předávali dětem, a chudé.
Autoři výzkumu se odvolávají na srovnání Euroasie s předkolumbovskou Amerikou; zde nedošlo k domestikaci zvířat schopných táhnout pluh a nerovnost v pokročilém neolitu byla (prý) proto mnohem menší.

Mattia Fochesato et al. Comparing ancient inequalities: the challenges of comparability, bias and precision, Antiquity (2019). DOI: 10.15184/aqy.2019.106
Zdroj: Santa Fe Institute/Phys.org

Poznámky PH:
Jako u každého podobného zobecnění se samozřejmě nabízí řada námitek/výjimek.
Někdy výrazně rozdělené byly i společnosti předzemědělské, viz třeba otrokářský systém u rybářských kultur na severozápadě USA.
Nerovnost existovala vždy, i když třeba není tak patrná na „majetku“, tj. materiální kultuře dochované v archeologických nálezech. Nicméně už hroby v mladším paleolitu jsou někdy velmi bohaté, milodary odpovídají vynaloženým tisícům člověkohodin práce. Takové výbavy se asi nedostávalo každému.
Co se týče přelomu, který způsobila orba – výše uvedené by platilo za předpokladu, že předtím i potom byla půda soukromým vlastnictvím rodin, nikoliv celé vesnice („občinová půda“). Což by si ale vyžádalo samostatnou analýzu.
Jinak určitě orba sehrála roli v tom, že nyní jen málo lidí dokázalo uživit zbytek, mohla tedy vzniknout specializovaná řemesla. Samotná majetková diferenciace může být až důsledkem této dělby práce (a řemeslníci mohli klidně stát výše než ti, kdo orali).
Nakonec i když je práce nedostatkové zboží, ostatní lze k práci přinutit mocensky. Ovládané/zotročené mohou být i celé skupiny, tj. rozdíly nemusejí existovat jen v rámci jediné skupiny.
Domestikace skotu se uskutečnila např. v Catal Huyuku. Ten je někdy charakterizován jako společnost rovnostářská, jindy jako výrazně hierarchická, což mají dokládat třeba tehdejší lidské oběti. (A možná navíc ono „např.“ výše neplatí a k domestikaci skotu došlo jenom jednou, uvádí se někdy na základě genetických dat. Nakonec kdo viděl normálně se chovajícího býka, jestli toto má být produkt nějakých 8000 let probíhající selekce na krotkost, pak je skoro s podivem, že se skot vůbec kdy podařilo domestikovat.)
Podle všeho se již v evropském neolitu, tj. bez pluhu, pouze s motykou, přístup k pěstování obilnin a luštěnin lišil – v prvním případě dost extenzivní zemědělství na velké ploše s relativně malými výnosy, ve druhém případě pečlivé zahradnictví v malém. Pluh samozřejmě více změnil pěstování obilnin.
Předkolumbovská Amerika se jindy považuje za příklad společností hodně diferencovaných již od počátku zemědělství. Také lze do souvisejících úvah zahrnout Polynésii, kde i bez orby a orby (a i bez kovů) vznikaly mocné říše, s lidskými oběťmi a vládci pokládanými za bohy..

Co nám může říct studium nesmrtelného psího nádoru?

Celkem proslulý přenosný psí nádor, respektive „jednobuněčný pes“, nám prý může pomoci i při studiu …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close