Po rozlité kávě zůstává nejčastěji jako vzor obvodový prstenec. Když vyschne whiska, zbudou po ní naproti tomu sítě barevných vláken, jakési pavučiny. Ty mají být pro každou značku charakteristické, a daly by se proto využívat i k odhalování padělků.
V minulosti již byly podobné výzkumy realizovány pro americké whisky odpařované na skle. Nová studie přináší další podrobnosti a rozšiřuje také záběr i na další typy whisky (kromě kukuřičných bourbonů i další americké whisky, ze žita či pšenice). Závěr potvrzuje předešlou studii a zní: zaschlá „mapa“ lze opravdu využít k určení značky.
Viz také: Bourbony se dají poznat podle vyschlé mapy
Práce publikované v ACS Nano využívá časosběrnou mikroskopii. Při odpařování docházelo k tomu, že méně těkavé organické sloučeniny, především fenoly, aromatické sloučeniny a estery, vytvářely monovrstvy na povrchu roztoku vody a alkoholu. Když se povrch kapky v důsledku jejího vypařování zmenšil, monovrstva praskla a vytvořila právě strukturu připomínající vlákna pavučiny. Jednotlivé americké whisky mají různé pavučiny, neznámý vzorek se podařilo správně přiřadit v 90 % případů. Za rozdíly má odpovídat hlavně to, že každý z bourbonů obsahuje trochu jiné rozpuštěné látky, které jsou (především) důsledkem různých způsobů zrání.
V rámci experimentu se nechávaly odpařovat bourbony naředěné na 20–25 % (výše odkazovaná studie naproti tomu analyzovala odpařování 40-50% alkoholu; destilací vzniká asi 95% alkohol, který se pak ředí, musí mít ale minimálně 40 % alkoholu, aby se směl označovat jako whisky/americká whisky/bourbon; navíc musí ještě alespoň 2 roky zrát v opáleném sudu). Kapky o obsahu 1 mikrolitr byly sledovány opět na skleněném povrchu. Řada organických látek ve whisce preferuje méně polární prostředí, při zředění alkoholového roztoku další vodou vzniká tedy ještě před samotným odpařování pozorovatelný zákal.
Otisk a jeho vypovídací bude asi souviset s obsahem sušiny. Bourbony mají asi 1,8 gramu sušiny na litr, kanadské whisky asi 0,97 a skotské kolem 1,27 g/l, uvádějí autoři studie.
Adam D. Carrithers et al, Multiscale Self-Assembly of Distinctive Weblike Structures from Evaporated Drops of Dilute American Whiskeys, ACS Nano (2020). DOI: 10.1021/acsnano.9b08984
American Chemical Society/Phys.org