Sciencemag.cz
Doporučujeme
Kvasary, velmi silně zářící objekty, známe už asi 60 let, jejich podstatě ale dosud přesně nerozumíme. Podle převládající teorie jde o aktivní jádra velmi starých galaxií (protože mají obrovský rudý posuv, jsou od nás tedy vesměs velmi daleko), kdy záření vzniká v důsledku toho, jak obří černá díra ve středu galaxie pohlcuje okolní materiál. Prostor o velikosti sluneční soustavy může vydávat záření jako bilion (trillion) hvězd.
Nová práce astrofyziků z univerzit v Sheffieldu a Hertfordshiru nyní uvádí, že pozorovaná aktivita je důsledkem srážek galaxií. Autoři studie to tvrdí na základě toho, že se jim podařilo pozorovat přítomnost deformovaných struktur ve vnějších oblastech galaxií s kvasary.
Jak praví průvodní tisková zpráva: Galaxie mívají ve svých centrech supermasivní černé díry. Obsahují také značná množství plynu, jeho většina se však obvykle nachází ve velkých vzdálenostech od center galaxií, tedy mimo dosah černých děr. Srážky mezi galaxiemi ovšem mohou hnát plyn směrem k černé díře v centru galaxie (a těsně předtím, než je plyn pohlcen černou dírou, se zahřívá a uvolňuje mimořádné množství energie atd.).
Zážeh kvasaru přitom může ovlivnit celou galaxii – vytlačí z ní zbytek plynu, což zabrání na další miliardy let vznikání nových hvězd (opět obvyklý mechanismus, jímž se vykládá, proč růst obřích černých děr v galaxiích způsobuje konec hvězdotvorby).
Nová studie vychází z velmi podrobného/citlivého pozorování uskutečněných na Isaac Newton Telescope v La Palmě na Kanárských ostrovech. Porovnáním 48 kvasarů a jejich hostitelských galaxií se snímky více než 100 galaxií bez kvasarů dospěli vědci k závěru, že u galaxií hostících kvasary je přibližně třikrát vyšší pravděpodobnost interakce nebo srážky s jinými galaxiemi.
Spoluautor studie Clive Tadhunter z University of Sheffield uvádí, že také Mléčná dráha po své srážce s galaxií v Andromedě za zhruba 5 miliard let tedy možná vytvoří kvasar.
Kvasary nám díky své jasnosti umožňují vidět daleko, tj. do velmi dávných etap historie vesmíru. Vesmírný dalekohled Jamese Webba je schopen detekovat světlo i těch nejvzdálenějších kvazarů, které jsou staré téměř 13 miliardami let.
Kvasary na Wikipedia.cz
J C S Pierce et al, Galaxy interactions are the dominant trigger for local type 2 quasars, Monthly Notices of the Royal Astronomical Society (2023). DOI: 10.1093/mnras/stad455
Zdroj: University of Sheffield / Phys.org
Kde nic tu nic to sice je, ale když se dvě takové potkají, tak gravitační působení i na velké vzdálenosti hodně změní místní uspořádání. Jsou to sice malé síly, ale působí po velmi dlouhou dobu.