Sciencemag.cz
Doporučujeme
Na základě dat ze sondy NASA Mars Reconnaissance Orbiter vědci popsali 8 lokalit, kde díky erozi prudkých svahů vystupují až prakticky k povrchu planety velká ložiska ledu.
Výzkumníci ve studii publikované v Science uvádějí, že by mělo jít o poměrně čistý led, který je pokryt pouze slabou vrstvou usazeného a zpevněného prachu a písku (asi 1-2 metry). Ložiska byla objevena ve středních zeměpisných šířkách na severní i jižní polokouli planety.
Hlavní autor studie Colin Dundas z US Geological Survey Astrogeology Science Center (Flagstaff, Arizona) uvádí, že některá místa s vodním ledem pohřbeným těsně pod povrchem byla známa už dříve, nynější data jsou ale podstatně podrobnější.
Dalším průzkumem těchto míst bychom mohli získat podrobnější informace o vývoji klimatu na Marsu. Šikmé erodované svahy umožňují nahlédnout „dovnitř“, do vrstev, které jsou obvykle hluboko pod zemí. Na Marsu se klima mění mnohem rychleji než na Zemi v důsledku změn (naklánění) osy rotace. Dnes mají obě polokoule přibližně stejnou průměrnou teplotu, to ale nebylo pravidlem.
K otázce eventuálního života na Marsu nová zjištění přímý vztah nemají, i když by snad někde pod tímto ledem mohlo existovat speciální mikroklima – vrstvy ledu by např. mohly poskytovat ochranu před kosmickým zářením. Nadějně to ale zrovna nevyhlíží, Mars stále vypadá jako místo pro život velmi nehostinné. Co naopak vypadá podstatněji, tato ložiska ledu by mohla být dobře využitelná pro další průzkumné mise, ať už robotické nebo s lidskou posádkou.
Článek zaměřující se na ledovce pod povrchem Marsu vyšel nedávno také v Journal of Geophysical Research: Planets. Autoři z řady výzkumných institucí (Open University, University College Dublin, University of Cambridge a University of Nantes) zde popisují, že i když teplota sama o sobě neumožňuje tání ledovců, občas zde sehraje roli podzemní sopečná činnost a unikající teplo. Tak se v hlubokých úzkých údolích podařilo zaznamenat stopy po tekoucí vodě i v (geologicky) nedávné době, před 110-150 miliony let.
Zdroj: Phys.org
