Dáma si hraje s ochočenou veverkou s obojkem, Luttrellský žaltář, počátek 14. století. Kredit: British Library Board Ms Add. MS 42130 f. 33R

Lepru lidé dostávali od veverek – alespoň ve středověké Anglii

Důkazy z archeologických nalezišť ve středověkém anglickém městě Winchester ukazují, že anglické veverky obecné (red squirell, Sciurus vulgaris) kdysi sloužily jako důležitý hostitel pro kmeny Mycobacterium leprae, které způsobují u lidí lepru.
„Díky naší genetické analýze se nám podařilo identifikovat veverky jako první dávné zvířecí hostitele lepry,“ říká hlavní autorka Verena Schuenemann z Basilejské univerzity. „„Středověký kmen bakterie z veverky, který se nám podařilo získat, je příbuznější středověkým lidským kmenům ze stejného města než kmenům izolovaným z nakažených současných veverek. Celkově naše výsledky ukazují na nezávislou cirkulaci kmenů M. leprae mezi lidmi a veverkami v období středověku.“ Shrnuto, zjistilo se, že infekce ve středověku kolovala mezi lidmi a zvířaty způsobem, který nebyl dříve zjištěn.
Malomocenství je jednou z nejstarších zaznamenaných nemocí v historii lidstva a dodnes je rozšířeno v Asii, Africe a Jižní Americe. Vědci sice vystopovali evoluční historii mykobakterie, která ji způsobuje, ale nevěděli, jak se mohla v minulosti rozšířit na lidi ze zvířat.
V nové studii vědci zkoumali 25 lidských a 12 veverčích vzorků a hledali M. leprae na dvou archeologických nalezištích ve Winchesteru. Toto město bylo ve středověku známo svým leprosáriem a vazbami na obchod s kožešinami. Ve středověku se veverčí kožešina hojně používala k lemování oděvů. Mnoho lidí také chytalo divoké veverky jako mláďata ve volné přírodě a chovali je pak jako domácí mazlíčky.
Vědci sekvenovali a rekonstruovali čtyři genomy představující středověké kmeny M. leprae, včetně jednoho z veverky obecné. Analýza, jejímž cílem bylo pochopit jejich příbuzenské vztahy, zjistila, že všechny patří do jedné větve rodokmenu M. leprae. Ukázali také blízký vztah mezi veverčím kmenem a nově vytvořeným kmenem izolovaným z ostatků středověkého člověka.
Zvířecí (mezi)hostitelé lepry mohou být významní i dnes, možná i proto nemoc navzdory všem pokusům o její vymýcení stále přetrvává.
„V souvislosti s COVID-19 (poznámka: ale viz také prasečí a ptačí chřipka atd.) se nyní zvířecí hostitelé stávají středem pozornosti pro pochopení výskytu a přetrvávání nemocí,“ dodává spoluautorka práce Sarah Inskip z University of Leicester. „Náš výzkum ukazuje, že zoonózy mají dlouhou historii a měly a mají na nás velký vliv.“

Ancient Mycobacterium leprae genome reveals medieval English red squirrels as animal leprosy host, Current Biology (2024). DOI: 10.1016/j.cub.2024.04.006. https://www.cell.com/current-biology/fulltext/S0960-9822(24)00446-9

Zdroj: Cell Press / Phys.org, přeloženo, zkráceno

Webbův dalekohled nabízí první pohled do nitra exoplanety

Uvnitř planety WASP-107 b připomínající vatu (= je „nadýchaná“) se skrývá překvapivě malé množství metanu …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close