Sciencemag.cz
Doporučujeme
Vědci chtějí do budoucna najít systém jak předvídat riziko rozsáhlých úhynů ryb v českých rybnících. Díky klimatickým změnám se rybníky potýkají zejména v letních vedrech s kyslíkovým deficitem. Tento problém, který vede v konečném důsledku k úhynu ryb, se týká čím dál většího množství vodních ploch. Vědci pod vedením Radovana Koppa z Ústavu zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství (AF) Mendelovy univerzity v Brně budou nyní hledat cestu, jak kyslíkové deficity v rybnících co nejlépe předpovědět. Potřebnost projektu potvrzují úhyny ryb v letošním roce například v Nesytu nebo Vlkavském a Kurdějovském rybníku.
Pětiletý projekt, který začali letos vědci řešit, má za cíl objasnit příčiny vzniku kyslíkových deficitů v rybnících v závislosti na podmínkách prostředí. Základní principy problému znají vědci již nyní. Klima se mění, rybníky vysychají a problémy s kyslíkovým deficitem budou čím dál častější. Obecně platí, že čím je vyšší teplota, tím méně kyslíku ryby v rybnících mají. Kyslíkový deficit způsobuje většinou příchod fronty a souvisí se změnou tlaku a nedostatkem světla. „Z toho plyne omezení fotosyntézy primárních producentů, což jsou zejména sinice a řasy. Poté nastává úhyn ryb,“ uvedl Kopp.
Roli hrají ale i další faktory, které vědci musí teprve podrobně prozkoumat, protože v některých případech ryby uhynou třeba jen v jednom rybníku ze tří obdobných. „Náš úkol je zmonitorovat co nejvíce parametrů, dát je do souvislosti s úhyny a zjistit jestli je ještě další faktor vedle klimatu, který úhyny způsobuje nebo ne,“ uvedl Kopp, který vede rozsáhlý tým zhruba dvacítky vědců, jehož součástí jsou například bioklimatologové.
Podle Koppa se problém u některých rybníků opakuje. Souviset to může se znečištěním, protože řada menších vodních toků vysychá a do rybníků tak teče třeba jen voda z čistíren odpadních vod, která je bohatá na živiny. S tím souvisí i větší výskyt sinic, které jsou primárními producenty kyslíku na základě fotosyntézy. „V okamžiku, kdy přijde fronta a zastínění, omezí i na několik dní fotosyntézu a v rybničním ekosystému nastane kolaps,“ uvedl Kopp.
Vědci nyní potřebují posbírat co největší množství dat, která budou dál vyhodnocovat. „Budeme monitorovat výskyt sinic, organiky v sedimentu, množství ryb. Výsledkem bude kategorizace rybníků podle vybraných parametrů. Čím víc faktorů budeme mít, tím bude předpověď přesnější,“ uvedl Kopp, podle kterého by za pár let mohla vzniknout předpovědní mapa s vazbou na předpověď počasí. Podle ní bude možné dělat predikce možného úhynu ryb na určitých rybnících. Jako data budou sloužit podklady ze zhruba 50 rybníků v různých krajích.
„Úhynům ryb nezabráníme, ale rybnikáři budou mít informace dříve a získají možnost zmírnit svoje ztráty. Něco mohou odlovit, aby rybníku ulehčili a ryby přesadili jinam. Mohou zastavit například krmení,“ uvedl Kopp, podle kterého se obor v nejbližších desítkách let hodně změní. Zvyšující se letní teplota vody bude pro některé chované druhy ryb doslova smrtelná. „Například chov lososovitých a síhovitých ryb v rybnících do 50 let skončí právě kvůli vysokým teplotám. Kaprovité ryby vydrží více,“ uvedl Kopp.
