Sciencemag.cz
Doporučujeme
Místo otázky, zda na Enceladu (nebo obdobném místě), existuje život, má možná smysl se ptát jinak: „Jaký je rozsah organické chemické evoluce v oceánu Enceladu?“ Tento posun by mohl umožnit nasadit techniky hlubokého učení bez ohledu na to, zda je Enceladus v současnosti živý, zda se nachází na cestě k rozvoji života, život zde existoval v minulosti – nebo zda je na cestě, která k životu nevedla a pravděpodobně ani nepovede.
Díky takto pozměněnému přístupu by mise na Enceladus nemusely hledat pouze přímé důkazy života. Nejprve by se snažily určit molekulární a strukturní vlastnosti složitých molekul obsahujících uhlík, o kterých již máme podezření, že se v podpovrchovém oceánu ledového měsíce nacházejí. Doplňkové studie by mohly hledat složitější organické sloučeniny s biochemickými vlastnostmi, objekty podobné buňkám a jakékoli důkazy probíhající biologické evoluce.
Jinými slovy, pokud na Enceladu a dalších oceánských světech existuje život, tento přístup by nám ho pomohl najít. Pokud ne, dozvěděli bychom se mnohem více, než kdybychom pátrali pouze po životě.
A. F. Davila et al, Enceladus: Astrobiology Revisited, Journal of Geophysical Research: Biogeosciences (2024). DOI: 10.1029/2023JG007677
Zdroj: Eos / Phys.org
Poznámky PH: Co na to říct? Předně je otázka, zda v praxi bude až takový rozdíl mezi hledáním života a hledáním složité organické chemie, stejně bude asi třeba (na Enceladu, na Europě apod.) se dostat do oceánu hluboko pod led. Určitě souhlasím s tím, že světy nemusí být jen živé, nebo mrtvé, i bez života mohou mít zajímavou, komplexní chemii (povrch Titanu apod.). Hodně záleží na tom, jakou by život na Enceladu měl podobu. Počítáme s tím, že hledáme život cca pozemského typu, tedy založený na organické uhlíkové chemii. Ale co přesně dál? Očekáváte třeba nukleové kyseliny? (Já ne, respektive mi přijde, že jako informační médium lze použít i řadu jiných molekul. Objev života s nukleovými kyselinami by mi přišel spíše jako podpora pro panspermii a představu, že pozemský i tento život měly společný původ.) Peptidy a proteiny jako hlavní „živou složku“ (Nevím, možná peptidy opravdu mají nějak unikátní vlastnosti, ale ani zde by mě nepřekvapilo, kdyby základní typ „živých organických molekul“ byl jiný). Čímž se navíc dostáváme k otázce: dokážeme při detekci nějaké složité organické chemie opravdu rozhodnout, zda jde o život? (Jistě, jsou zde nějaká kritéria, rozmnožování, metabolismus, mutace/selekce/biologická evoluce; ale jednak nemusejí být úplně univerzální, jednak detektorem zaznamenáme třeba jen „chemický otisk“.)
