Sciencemag.cz
Doporučujeme
Systém exoplanet TRAPPIST-1 byl už v době svého objevu v roce 2017 považován za nadějný z hlediska možné existence života pozemského typu. Obsahuje nejméně sedm kamenných planet (planet pozemského typu), z toho 3 v obyvatelné zóně (poznámka: jakkoliv diskutabilní je toto kritérium, když ve Sluneční soustavě do něj vůbec nespadnou měsíce velkých planet). Sluncem soustavy vzdálené od Země asi 40 světelných let směrem k souhvězdí Vodnáře je červený obr typu M; a co je nadějné, soustava podle všeho existuje už asi 8 miliard let, takže na případný vznik a evoluci zdejšího života by bylo dost času.
Otázkou ale bylo, zda planety v obyvatelné zóně budou mít dostatek vody a atmosféru.
Viz také: Planety v systému TRAPPIST-1 mají asi značné množství vody
Nová studie mezinárodního týmu astronomů se tuto otázku snaží zodpovědět. Výzkum publikovaný Monthly Notices of the Royal Astronomical Society tvrdí, že záleží na konkrétním chemickém složení „disku suti“, z něhož se vytvořily příslušné kamenné planety, a dále pak na tom, kolik bylo kolem komet, které mohly vodu přinést. Má systém TRAPPIST-1 vlastní obdobu Kuiperova pásu s velkým množstvím ledových těles? (Jinak řečeno, je vznik obdoby Kuiperova pásu obecnou vlastností při formování planetárních soustav u hvězd určitého typu?) Pokud ano, pak by v důsledku gravitačních poruch při formování soustavy měla proběhnout i obdoba velkého bombardování vnitřních planet, jak k tomu došlo ve Sluneční soustavě.
Na druhé straně ale s místní obdobu Kuiperova pásu možná nedokážeme zaznamenat, protože je už příliš slabý. Nebo dokonce v průběhu miliard let zanikl, ale kamenným planetám už posloužil, takže vodu mohly získat a třeba si ji i udržely.
Obecně astronomové předpokládali, že chilský dalekohled ALMA by exoKuiperův pás měl dokázat detekovat, a to včetně jeho zbytků. Měla by zde být prachová zrna a těkavé látky typu oxidu uhelnatého, které by sice asi nešlo zachytit ve viditelném světle, ale v infračerveném spektru ano (vyzařování tepla, které přijímají od své hvězdy). Nicméně aktuální pokusy žádné výsledky nepřinesly…
Buď tedy v systému TRAPPIST-1 žádný Kuiperův pás nebyl, nebo alespoň ne v takový jako ve Sluneční soustavě, nebo o něj soustava úplně přišla. Další zkoumání vede k závěru, že systém TRAPPIST-1 se zřejmě od Sluneční soustavy značně liší kvůli tomu, že planetární disk, z něhož soustava vznikla, měl celkovou hmotnost pouze asi 20 Zemí (jenom Jupiter má hmotnost 318 Zemí) a poloměr méně než 40 astronomických jednotek (cca vzdálenost Pluta).
S Marino et al. Searching for a dusty cometary belt around TRAPPIST-1 with ALMA, Monthly Notices of the Royal Astronomical Society (2020). DOI: 10.1093/mnras/staa266
Zdroj: Universe Today/Phys.org a další
Poznámka PH: Ono otázka stojí nejen tak, zda planety v TRAPIST-1 vodu dokázaly získat, ale i zda si ji po takovou dobu mohly udržet. I třeba taková Země v souvislosti s vývojem Slunce o vodu zřejmě přijde v horizontu 1 miliardy let a začne připomínat spíše současnou Venuši, která také mohla mít v dávnější minulosti oceány, jezera existovala na Marsu… 8 miliard let je dost na evoluci, ale stáří znamená dvojsečné kritérium; je to také dost na to, aby eventuální příznivé podmínky pro život a s nimi i případný život vzaly dávno za své.
„8 miliard let je dost na evoluci, ale stáří znamená dvojsečné kritérium; je to také dost na to, aby eventuální příznivé podmínky pro život a s nimi i případný život vzaly dávno za své.“
Hvězda obvykle nevydrží 8 miliard let ve fázi červeného obra. Jestli jsou tam příznivé podmínky teď, nejspíš je to relativní novinka.