Sciencemag.cz
Doporučujeme
Co způsobilo malou dobu ledovou, tedy chladné období trvající v Evropě zhruba ve 14.-17. století? Nová teorie praví, že to paradoxně bylo předcházející oteplení.
Malá doba ledová byla jedním z nejchladnějších obdobích v posledních 10 000 letech, alespoň v rámci Evropy a přilehlých oblastí (viz zánik vikinského osídlení v Grónsku). Studie University of Massachusetts Amherst vede k závěru, že před ochlazením někdy kolem r. 1400 se naopak výrazně oteplilo, alespoň v severním Atlantiku.
Z rekonstrukce teplot v severním Atlantiku má vyplývat, že koncem 14. století došlo v velkému přesunu teplé vody na sever (do moří na jich od Grónska). Normálně teplá voda z tropů proudí na sever podél pobřeží severní Evropy, a když dosáhne vyšších zeměpisných šířek a setká se s chladnějšími arktickými vodami, ztrácí teplo a stává se hustší, což způsobuje, že klesá ke dnu. Tato hlubokovodní formace pak proudí na jih podél pobřeží Severní Ameriky a pokračuje v cirkulaci. Toto proudění (cirkulace AMOC: Atlantic Meridional Overturning Circulation, jejíž součástí Golfský proud…) však mělo tehdy zesílit. Na sever přesouvalo mnohem více teplé vody než obvykle, což následně způsobilo rychlý úbytek arktického ledu. Během několika desetiletí na konci 14. století se do severního Atlantiku dostávalo velké množství vody z tajícího ledu, což nejen ochlazovalo severoatlantické vody, ale také snižovalo jejich slanost. Následně systém AMOC zkolaboval a právě to mělo způsobit výrazné ochlazení.
A co bylo příčinou oteplení severního Atlantiku těsně předtím? Zde do hry zase měla vstoupit sluneční aktivita – ta byla vysoká a způsobila vysoký atmosférický tlak nad Grónskem. Ve stejné době docházelo na Zemi k menšímu než obvyklému („průměrnému“) množství sopečných erupcí, a v ovzduší proto bylo méně popela. Čistší atmosféra znamenala, že planeta více reagovala na změny slunečního záření. Proto byl vliv vysoké sluneční aktivity na atmosférickou cirkulaci v severním Atlantiku obzvláště silný (laická poznámka PH: subjektivně, to už je nějak příliš komplikované, příliš moc proměnných, trochu tahání králíků z klobouku?).
K tomu se přidává to, že zesílení cirkulace AMOC a vysoký tlak nad Grónskem jsme zaznamenali i 60.-80. letech 20. století. Mohl by se přílišný scénář opakovat? Paradoxně v důsledku globálního oteplování má být teď arktického ledu méně, což nás před možnými důsledky (nová malá doba ledová) má spíš chránit.
„Musíme však sledovat hromadění sladké vody v Beaufortově moři (severně od Aljašky), které se za poslední dvě desetiletí zvýšilo o 40 %. Její export do subpolárního severního Atlantiku by mohl mít silný dopad na oceánskou cirkulaci. Také přetrvávající období vysokého tlaku nad Grónskem v létě jsou v posledním desetiletí mnohem častější…“ uvádějí spoluautoři studie Francois Lapointe a Raymond Bradley z University of Massachusetts Amherst.
Francois Lapointe, Little Ice Age abruptly triggered by intrusion of Atlantic waters into the Nordic Seas, Science Advances (2021). DOI: 10.1126/sciadv.abi8230. www.science.org/doi/10.1126/sciadv.abi8230
Zdroj: University of Massachusetts Amherst / Phys.org
Poznámky PH:
Datování „zlomu“ do doby kolem r. 1400 je ale dost divné, ochlazovalo se už dříve, černá smrt v Evropě, úpadek v Grónsku…? 14. století už bylo dobou chladu, ne?
Riziková paralela je nasnadě: v souvislosti s klimatickými změnami by se mohl narušit nebo zastavit Golfský proud. Stačí se podívat, jak teplo je v Severní Americe na odpovídajících zeměpisných šířkách, tedy jak by bylo v Evropě bez Golfského proudu (pak by se ukázalo, jak krátkozraké bylo se připravovat na oteplování).
V souvislosti s malou dobou ledovou existuje nejasný vztah mezi klimatem a epidemiemi (co spustilo co). Kauzalita je na první pohled zřejmá, po ochlazení poklesly zemědělské výnosy, podvyživená (podvyživenější) populace náchylnější k nemocem, řada chorob se lépe šíří v chladnějším klimatu. Jenže to lze vidět i naopak. Udeřil mor, úbytek populace, pole zarůstají lesem, změna uhlíkové bilance… Viz také: Malou dobu ledovou odstartoval mor – nebo naopak?
(Ovšem zrovna toto by se mělo dát zpětně z relativně nedávné minulosti poznat, zda ochlazení předcházelo moru, nebo pořadí bylo opačné.)
Jinak existence zpětných a různě se ovlivňujících vazeb, které mohou i překonat původní podnět, není až tak výjimečná. Oteplí se, roztaje led, ochladí se mořská voda, zase se ochladí (přechodně třeba i ještě víc). Nebo jiný zmiňovaný mechanismus: oteplí se v tropech, více vodní páry do atmosféry, může vyvolat i více srážek v subarktických oblastech, více sněhu/ledu, změna albeda (odraz slunečního záření kvůli světlejší barvě povrchu), následkem je ochlazení. Ovšem v jiné oblasti, než se oteplilo.
