Nové modely neutronových hvězd ukazují, že nejvyšší hory na těchto tělesech mohou být vysoké jen zlomky milimetrů, a to kvůli obrovské gravitaci těchto ultrahustých objektů. Výsledky tohoto výzkumu byly představeny na konferenci National Astronomy Meeting 2021.
Kvůli své gravitaci je neutronová hvězda je téměř dokonalá koule, ovšem i když jsou příslušné deformace povrchu miliardkrát menší než na Zemi, říká se jen stejně hory. Autoři nového výzkumu (hlavní autor Fabiano Gittins z University of Southampton) použili počítačové modelování k vytvoření realistických neutronových hvězd a a na těchto modelech pomocí řady simulovaných sil analyzovali vznik povrchových nerovností. Nová studie vede k závěru, že největší hory na neutronových hvězdách jsou vysoké jen zlomek milimetru, což je stokrát méně, než tvrdily předchozí odhady.
Některé starší práce přitom naznačovaly, že neutronové hvězdy mohou vydržet odchylky od dokonalé koule v relativních poměrech až miliontin, což by znamenalo, že hory mohou být velké až několik centimetrů (neutronová hvězda o hmotnosti cca 2 Slunce má mít průměr 20–30 km, ale existují i neutronové hvězdy o průměru cca 10 km). Tyto výpočty předpokládaly, že neutronová hvězda je uspořádaná takovým způsobem, že její kůra je v každém bodě blízko narušení. Nové modely však naznačují, že takové podmínky nejsou fyzikálně reálné.
Zdroj: Royal Astronomical Society / Phys,org
Viz také: Gravitační vlny by mohly jít zachytit i ze samotné neutronové hvězdy
Má-li jít o signál gravitačních vln právě z neutronových hvězd s „horami“, bude nutně záležet na tom, jak jsou vysoké; tato studie hovoří o milimetrech, ta výše jen o zlomcích milimetrů, zmiňuje ale i centimetry atd. „Pozorování gravitačních vln z rotujících neutronových hvězd může být ještě náročnější, než se dosud předpokládalo,“ tvrdí studie výše. Nicméně to ale nevylučuje. Přestože se jedná o samostatné objekty, díky své intenzivní gravitaci by rotující neutronové hvězdy s mírnými deformacemi gravitační vlny vytvářet měly. Gravitační vlny vznikající při rotaci jednotlivých neutronových hvězd dosud nebyly pozorovány, i když další pokrok v oblasti extrémně citlivých detektorů, jako jsou LIGO a Virgo, by to mohl změnit.
Takže žádné dračí vejce? To je docela škoda. Ale představa to byla krásná. Jen mě překvapuje, že nejsou zmíněny magnetické siločáry, které by mohly mít potenciál povrch narušit.
Jo a poznámka: Protože nevidím žádný reportovací systém, hodím vám to do komentáře.
„neutronová hvězda o hmotnosti cca 2 Slunce má hmotnost 20–30 km“
Hmotnost se neměří v kilometrech. Předpokládám, že to měl být průměr.
dekuji, dekuji – ano, snad prumer a ne polomer, ted jsem se dival