Pixabay License. Volné pro komerční užití

Velmi staré pivo z jižní Číny bylo vyrobeno s pomocí plísní

Neolit v jižní Číně byl od počátku založen na rýži, takže totéž platí i pro hlavní složku příslušného piva. Jeho zbytky byly nalezeny v keramických nádobách z mohyly z Qiaotou (Čchiao-tu, či jaká má být správně transkripce). Nález je datován do doby kolem r. 7000 př. n. l., kdy zde i v severní Číně zemědělství teprve začínalo. Na to byla ovšem objevená mohyla obrovská (doklad už celkem organizované společnosti atd.), asi 80 metrů dlouhá, 50 metrů široká a 3 metry vysoká, navíc obklopená příkopem 10-15 metrů širokým a 1,5-2 metrů hlubokým.
Podle všeho šlo čistě o hřbitov, protože v okolí nebyly nalezeny žádné další stavby ani stopy lidské činnosti, pouze 2 lidské kostry doprovázené keramikou. Z toho lze usoudit, že rýžové pivo se zde konzumovalo jako součást pohřebních obřadů, mohlo jít také o posmrtnou výbavu. Objevená keramika je navíc malovaná bílou barvou – i tento způsob zdobení je relativně velmi starý, na Blízkém východě se poprvé objevil zhruba ve stejnou dobu a z Číny z tehdejší doby malovanou keramiku jinak neznáme vůbec. Některé z nádob byly relativně malé, hrníčky nebo číše do jedné ruky s delším hrdlem. Právě ty zřejmě sloužily k popíjení. Analýza vnitřků těchto nádob odhalila pozůstatky po alkoholickém nápoji včetně zbytků rýžových slupek, škrobu a mikroorganismů.
Spoluautor studie Jiajing Wang z Dartmouth University uvádí, že domestikace rýže začala už kolem r. 8000 př. n. l., nicméně v době vzniku mohyly bylo zemědělství rozhodně teprve v raných stadiích. Převažujícím zdrojem obživy obyvatel jižní Číny byl tehdy zřejmě ještě lov a sběr. Nález jde dobře dohromady s představami, že právě alkoholické nápoje byly už na počátku jednou z motivací pro pěstování obilnin.
Kromě rýže se k výrobě tehdejšího piva používaly Jobovy slzy a nějaké další místní hlízy, snad přidávané na podporu kvašení. Nápoj byl nejspíš jen lehce alkoholický, kalný a chutí připomínal dnešní piva pšeničná (tedy sladkokyselý). Kvasinky mají problémy štěpit škrob, rýže jen tak nasypaná do vody nebo i předtím uvařená/opražená by šla pomocí kvasinek přeměnit na alkohol jen obtížně. Zbytky ovšem obsahovaly plíseň podobnou dnešní domácí plísni kóji (Aspergillus oryzae, kropidlák rýžový). Ta se v jihovýchodní Asii používá k fermentaci sójových bobů, ale dodnes i k rozkladu rýžového škrobu při výrobě alkoholických nápojů včetně saké. Nevíme, zda už tehdy používali tehdejší sládkové plíseň vlastní nebo zda pouze nechávali rýži spontánně plesnivět.

Jiajing Wang et al, Early evidence for beer drinking in a 9000-year-old platform mound in southern China, PLOS ONE (2021). DOI: 10.1371/journal.pone.0255833
Li Liu et al, The origins of specialized pottery and diverse alcohol fermentation techniques in Early Neolithic China, Proceedings of the National Academy of Sciences (2019). DOI: 10.1073/pnas.1902668116
Zdroj: Dartmouth College / Phys.org a další

Zdrojem pozemské vody může být překvapivě i Slunce

Proč je na Zemi tolik vody? Svou roli zde mohl sehrát i sluneční vítr, proud …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close