Sciencemag.cz
Doporučujeme
Měsíc byl podle převládající „impaktové“ teorie vytvořen krátce po vzniku Země obří srážkou s tělesem o velikosti Marsu. To, že obě tělesa mají společný původ, se nejčastěji dokládá totožným poměrem různých izotopů (zejména kyslíku) na Zemi i na Měsíci. Vzorky z Měsíce máme k dispozici díky misi Apollo.
Nový výzkum se zaměřil na původ vody na Zemi. Předpokládalo se, že značnou část ji sem donesly komety a asteroidy v éře velkého bombardování, které skončilo před asi 4 miliardami let. Většina dopadů komet by se ale měla uskutečnit až po odtržení Měsíce. Protože komety míří k Zemi z vnějších částí sluneční soustavy, jejich izotopové složení je už odlišné.
Tým vědců z USA, Velké Británie a Francie nyní v open access časopisu Science Advances ale kometární původ pozemské vody zpochybňuje. Prakticky totožné zastoupení různých izotopů kyslíku mají vzorky hornin ze dna pozemských oceánů (PH: neměla by se zkoumat spíše samotná voda? Nebo zde jde zase o to, že se obohacuje těžšími izotopy v důsledku přednostního úniku lehčích molekul vody do vesmíru?). Z toho má vyplývat, že dnešní voda pochází z doby před vznikem Měsíce. Navíc přežila srážku a nebylo třeba, aby ji na Zem (znovu) dodaly komety.
Tento závěr má mít vliv i na hledání života ve vesmíru. Exoplanety, které utrpěly kolizi podobných rozměrů, si rovněž mohly udržet vodu a být po nějaké době bez dalších faktorů znovu vhodné pro život pozemského typu.
Zdroj: Phys.org
