(c) Graphicstock

Mithridatum a theriak

Od dob antiky byli lidé fascinováni jedy a obávali se jejich následků. Například ve starověkém Řecku a Římě se jedy používaly k vraždění protivníků a ke státem schváleným popravám, což podnítilo pátrání po univerzálním protijedu. Dvěma domnělými protijedy, o nichž se obecně předpokládalo, že ochrání před širokou škálou jedů, byly mithridatum (2. století př. n. l.) a theriak (5. století našeho letopočtu).
Nad množstvím a rozmanitostí přísad, jež tyto směsi obsahovaly, zůstává rozum stát. Tvrdí se, že mithridatum vynalezl král Mithridatés VI. Pontský (Pont ležel na území dnešního Turecka), který měl perské a makedonské předky. Ze strachu, že se jej někdo pokusí otrávit, zdokonaloval mithridatum, a sice ověřováním jeho účinků na zločincích a otrocích. Věřil, že 45 či více složek, které se v protijedu nacházely, jej ochrání před zvířecími i jinými jedy.
Andromachus starší, lékař římského císaře Nerona, v prvním století našeho letopočtu mithridatum „zdokonalil“ přidáním zmijího masa a zvýšením množství opia. Výsledná látka označovaná jako theriak (angličtí lékárníci mu ve středověku přezdívali také „benátská melasa“) obsahoval přinejmenším 64 ingrediencí, včetně nerostů, jedů, zvířecího masa, bylin, květů, „mořské cibule“ (urginea přímořská) a medu. V průběhu let se začalo tvrdit, že theriak nejenom chrání před otravou, ale také že léčí různé choroby, například dýmějový mor. Ve středověku už se theriak někdy skládal i z více než 100 přísad, jež musely několik let „zrát“. V Evropě byl k dispozici ještě počátkem 20. století.
Badatel John Griffin píše: „Dva antické produkty, mithridatum a Andromachův theriak, si dvě tisíciletí držely pozici klíčových terapeutických prostředků. Obavy související s kvalitou těchto látek vedly k požadavkům na jejich veřejnou přípravu, již později nahradila kontrola výroby a posuzování výsledného produktu. … K současné medicíně možná mithridatum a theriak přispěly nakonec tak, že obavy ohledně jejich kvality podnítily vznik prvních představ o regulaci medicíny.“

Tento text je úryvkem z knihy
Clifford A. Pickover
Kniha o medicíně
Od šamanů k robotické chirurgii. 250 milníků v historii lékařství
Argo a Dokořán 2021

obalka-knihy

Foto: © Dollar Photo Club

Evoluce spolupráce: Reciprocita

Reciprocita, často též nazývaná reciproční altruismus (reciprocal altruism), je jedním z možných mechanismů vysvětlujících kooperaci …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *