Sciencemag.cz
Doporučujeme
Fytoplankton v oceánech provádí fotosyntézu, přičemž část jeho hmoty klesne na dno a není znovu zoxidována v potravním řetězci. Tento mechanismus zachycování kyslíku, respektive oxidu uhličitého, je dobře známý. Nyní si vědci všimli (hlavní autorky Michaela Larsson a Martina Doblin z Technické univerzity v Sydney), že podobně může fungovat i mixotrofní obrněnka Prorocentrum cf. Balticum.
Obrněnky jsou jednobuněčná eukaryota („prvoci“). Obsahují chloroplasty a podobně jako známé krásnoočko zelené se živí současně fotosyntézou i „lovem“ jiných mikrobů. Ty Prorocentrum chytá pomocí speciálního vylučovaného polymeru, na který se kořist nalepí. Samotný polymer nakonec ztěžkne a klesne, čímž vypadne z uhlíkové bilance, nejspíš i s dalšími nalepenými látkami/mikroorganismy. Obrněnky podle nové studie dobře snášejí i oteplování a okyselování oceánů a daří se jim i tam, kde fytoplankton neprosperuje (asi jako masožravé rostliny – „lovem“ si doplní např. kovy; v oceánech bývá železo jedním z hlavních limitujících prvků).
Jediný druh obrněnek, izolovaný z vod u pobřeží Sydney, má potenciál zachytit a utopit 0,02-0,15 gigatun uhlíku ročně (pro srovnání, uvažuje se třeba o cíli zachytávání 10 gigatun CO2 ročně v roce 2050). Oceán může tedy podle studie zachytávat přirozenou cestou více uhlíku, a to i v místech, která nebyla považována v tomto smyslu za příliš výkonná.
Larsson, M.E., Bramucci, A.R., Collins, S. et al. Mucospheres produced by a mixotrophic protist impact ocean carbon cycling. Nat Commun 13, 1301 (2022). https://doi.org/10.1038/s41467-022-28867-8
Zdroj: University of Technology, Sydney / Phys.org
