Naše galaxie Mléčná dráha je z roviny disku mírně zvlněná, na jedné straně se disk natáčí „nahoru“ a na druhé naopak. Na základě dat ze satelitu Gaia Evropské kosmické agentury nyní vědci navrhují, že tato deformace může být důsledkem nedávné srážky s některou ze sousedních galaxií.
Tvar disku je znám už od 50. let a vysvětloval se různě, třeba intergalaktickým magnetickým polem nebo interakcí s oblaky (haló) temné hmoty. To by zase vyžadovalo, aby nějaká nepravidelnost byla pro změnu v rozložení temné hmoty, haló nebylo sférické apod.
Na základě průzkumu více než miliardy hvězd v naší Galaxii pomocí satelitu Gaia nyní vědci došli k závěru, že příslušná deformace není statická. Dochází k precesi, „kývání osy symetrie“ sem a tam s periodou 600 až 700 milionů let. Současně rotuje celá galaxie, ale to je něco jiného, obě periody jsou navíc různě dlouhé – např. naše Slunce dokončí oběh kolem centra Mléčné dráhy jednou za 220 milionů let a i jiné hvězdy obíhají rychleji, než dochází k precesi.
I tak je ale rychlost precese mnohem větší, než by odpovídalo situaci, kdy by ji působilo vnější magnetické pole nebo rozložení temné hmoty. Za tímto jevem musí proto stát nějaký silnější vliv. Autoři výzkumu publikovaného v Nature Astronomy (hlavní autorka Eloisa Poggio z italské Turin Astrophysical Observatory) proto navrhují, že deformaci Mléčné dráhy i její změny má na svědomí interakce s jinou galaxií a jí vyvolané gravitační působení. Dosud není jasné, o kterou galaxii by mělo jít. Jedním z kandidátů je Střelec (Sagittarius), trpasličí galaxie, která již v minulosti několikrát prošla přes disk Mléčné dráhy a v budoucnu bude zřejmě svým mnohem větším sousedem vstřebána.
Co se týče datování eventuální kolize, která by vyvolala deformaci disku Mléčné dráhy a příslušnou precesi, nedokážeme ji prozatím ani pořádně datovat. Autoři studie mluví pouze o 300–900 milionech let.
Nás se zvlnění Galaxie ani související precese příliš netýká; Slunce se nachází asi 26 000 světelných let od centra Mléčné dráhy, zvlnění hvězd z roviny disku nastává na jeho vnějších okrajích. Relevantní data vycházejí ze sledování hvězd vzdálených od středu Galaxie alespoň 52 000 světelných let.
E. Poggio et al. Evidence of a dynamically evolving Galactic warp, Nature Astronomy (2020). DOI: 10.1038/s41550-020-1017-3
Zdroj: ESA/Phys.org
Poznámky:
Gaia zaznamenává polohu hvězdy/její vzdálenost od od nás i aktuální rychlost.
Celkový počet hvězd v Mléčné dráze se odhaduje na 250 miliard (+- 150 miliard), průměr disku Mléčné dráhy se odhaduje na 100 000 světelných let.