Sciencemag.cz
Doporučujeme
Nová genomická studie má odhalovat dosud skrytou kapitolu lidské evoluce. Obě linie se od sebe vzdálily a později se opět spojily, a to dlouho předtím, než se moderní lidé rozšířili po celém světě.
Pomocí pokročilé analýzy založené na sekvencích celého genomu vědci z University of Cambridge našli důkaz, že moderní lidé jsou výsledkem míšení dvou dávných populací, které se rozdělily přibližně před 1,5 milionem let. Asi před 300 000 lety se tyto skupiny opět spojily, přičemž jedna z nich se na genetické výbavě moderních lidí podílela 80 %, druhá 20 %.
V posledních dvou desetiletích převládal v evoluční genetice člověka názor, že Homo sapiens se poprvé objevil v Africe asi před 200 000 až 300 000 lety a pocházel z jedné linie. Nejnovější výsledky však naznačují složitější příběh. Zatímco dřívější výzkumy již ukázaly, že neandrtálci a denisované se křížili s Homo sapiens přibližně před 50 000 lety, nový výzkum naznačuje, že dlouho před těmito interakcemi – přibližně před 300 000 lety – došlo k mnohem významnějšímu genetickému promíchání.
Na rozdíl od neandertálské DNA, která tvoří zhruba 2 % genomu neafrických moderních lidí, přispělo toto dávné míšení až desetkrát větším množstvím a nachází se u všech moderních lidí. Metoda nové studie se opírala o analýzu DNA moderního člověka a umožnila odvodit přítomnost předků populací, které by jinak nezanechaly žádné fyzické stopy. Data použitá ve studii pocházejí z projektu 1000 genomes, což je celosvětová iniciativa, v jejímž rámci byla sekvenována DNA populací z Afriky, Asie, Evropy a Ameriky.
Výzkumníci dokázali identifikovat tyto dvě linie, ale zároveň zjistili některé nápadné změny, které se odehrály poté, co se tyto dvě populace původně rozdělily.
„Bezprostředně po rozdělení těchto dvou populací vidíme u jedné z nich vážné úzké hrdlo – což naznačuje, že se zmenšila na velmi malou velikost a pak se po dobu jednoho milionu let pomalu rozrůstala,“ uvedl spoluautor výzkumu Aylwyn Scally (University of Cambridge). „Tato populace později přispěla asi 80 % genetického materiálu moderních lidí a zdá se, že byla také předkem populace, od níž se oddělili neandrtálci a denisované.“ Některé geny z populace, která přispěla menšinou našeho genetického materiálu, zejména ty, které souvisejí s funkcí mozku, však mohly sehrát v evoluci člověka zásadní roli.
Nová metoda by mohla pomoci i změnit způsob, jakým vědci studují evoluci jiných druhů. Kromě analýzy evoluční historie člověka použili autoři studie příslušný model (algoritmus cobraa) na genetická data netopýrů, delfínů, šimpanzů a goril. I zde se v některých (ale ne ve všech) případech našly stopy po podobném „křížení“. Představa vzniku druhů v čistých, oddělených liniích je v některých případech zřejmě příliš zjednodušená.
A kdo tedy byli naši záhadní předkové? Dokážeme obě linie nějak propojit s paleontologickými nálezy? Fosilní důkazy naznačují, že druhy jako Homo erectus a Homo heidelbergensis žily v tomto období jak v Africe, tak v jiných oblastech; bude ale třeba dalšího výzkumu, aby bylo možné určit, kteří genetičtí předci odpovídali které „genetické“ skupině.
A structured coalescent model reveals deep ancestral structure shared by all modern humans, Nature Genetics (2025). DOI: 10.1038/s41588-025-02117-1
Zdroj: University of Cambridge / Phys.org, přeloženo / zkráceno
Poznámka PH: Pokud z „80% linie“ pocházejí neandrtálci a denisované, pak by zřejmě odpovídala heidelbergskému člověku.
