Sciencemag.cz
Doporučujeme
Před miliardami let tekly na rudé planetě téměř jistě řeky. Ale vlévaly se do oceánu(ů), končily v menších jezerech nebo vysychaly v poušti?
Nový výzkum vědců z University of Arkansas našel v geologii Marsu silné důkazy o existenci oceánu na severní polokouli planety. Je to celkem podstatný závěr: V zásadě lze dát přímou úměru mezi množstvím vody na dávném Marsu a pravděpodobností, že existoval také život. (Poznámka PH: druhý podstatný faktor bude stabilita množství kapalné vody v čase.)
Aby lépe porozuměli paleogeografii dávných marsovských říčních systémů, vědci porovnali říční sedimenty na Zemi s horninami na Marsu; hlavním referenčním pozemským objektem byl pískovec, který se vytvořil díky řece, jež před 300 miliony let protékala severozápadní částí Arkansasu.
Tisková zpráva dále praví: „Představte si řeku bez lidmi vybudovaných hrází, které by omezovaly její tok. Řeka by se neustále měnila, jako stuha vinoucí se krajinou. Řeky přenášejí sedimenty, tedy pevné materiály jako bahno, jíl a kameny. Sedimenty erodují jednu stranu, což způsobuje, že se řeka v tomto směru zakřivuje, zatímco na opačné straně se usazuje písek a jemné sedimenty. … Řeka zpomaluje, jak se blíží k oceánu – obrovské, relativně klidné vodní ploše. Jak se rychlost toku řeky snižuje, může unášet méně sedimentů. Pevné látky se začínají usazovat a vytvářejí říční deltu. A s menším množstvím sedimentů, které erodují její břehy, se pohyb řeky ze strany na stranu snižuje. Jinými slovy, korytový pás se zužuje, jak se řeka blíží k oceánu.“
Koryto řeky se u ústí dále zužuje a nakonec klesne pod hladinu oceánu. „Zóna vzdutí“ (backwater zone) řeky, která ústí do oceánu, je dlouhá. Například v případě řeky Mississippi začíná zóna vzdutí poblíž Baton Rouge, 230 mil od pobřeží. Při pohledu na Mars z oběžné dráhy objevil Corry Hughes z University of Arkansas geologické důkazy právě o takových dávných zónách vzdutí řek.
Přítomnost delt s dlouhými zónami vzdutí tak poskytuje silný důkaz, že na Marsu kdysi nejen tekly velké řeky, ale také se vlévaly do oceánu/ů.
Jak vědci zjistí kontury řeky, která vyschla před miliardami let? Gravitace stahuje v toku řeky nejhrubší zrna na dno koryta. Pokud řeka nakonec vyschne, jsou tyto hrubé sedimenty pohřbeny. V průběhu času se díky teplu a tlaku sedimenty mohou změnit na pískovec. Na Zemi posun tektonických desek vytlačí tuto horninu na povrch a poté vítr a déšť erodují vše kromě hrubého koryta, čímž zanechají hřeben, kde dříve bylo koryto. Je-li vrchol hřebene tvořen pískovcem, který se dříve nacházel na dně řeky, nazývá se invertovaný hřeben (inverzní koryto). Mars nemá tektonické desky, takže jeho invertované hřebeny pravděpodobně vznikly erozí jemnějších usazenin kolem pískovce. Tyto invertované hřebeny jsou důkazem dávno zmizelých řek, jejichž vlastnosti lze dále zkoumat.
C. M. Hughes et al, Stratigraphic Evidence of Backwater Morphodynamics and Lowland River Deltas in the Northern Hemisphere of Mars, Geophysical Research Letters (2025). DOI: 10.1029/2024gl112957
Zdroj: University of Arkansas / Phys.org, přeloženo / zkráceno
Poznámka PH: Českou geologickou terminologii jsem nechal zkontrolovat/opravit LLM Google Gemini.
