Sciencemag.cz
Doporučujeme
DNA extrahovaná z ostatků dvou žen nalezených na ruském Dálném východě ukazuje na velkou genetickou podobnost mezi tehdejší a současnou populací severovýchodní Asie.
DNA pochází z naleziště Ďáblova brána a datuje se do doby kolem r. 6000 př. n. l.; naleziště bylo poprvé archeology zkoumáno už v roce 1973 a počátky osídlení zde sahají do doby asi 7000 př. n. l.
Má jít o první cca kompletně sekvenovaný prehistorický jaderný genom z této oblasti. Pravěká DNA se přitom podobá DNA lidí, kteří v této oblasti u Amuru žijí dodnes (Ulčové z tunguzské jazykové rodiny). Co se týče dalších poznatků o mrtvých ženách, který vyplynuly ze sekvenování: podle všeho měly hnědé oči, rovné vlasy a nedokázaly by trávit laktózu (jak jinak).
Výsledky byly publikovány v Science Advances, hlavními autorkami studie jsou Andrea Manica a Veronika Siska z University of Cambridge.
Ono to zase tolik nepřekvapuje, když víme, že hlavní populační revoluce v Evropě byly spojeny s neolitem a později pak s příchodem indoevropských kmenů od východu (přičemž je navíc sporné, nakolik šlo spolu s expanzí indoevropských jazyků také o genetické přemalování Evropy). Ulčové naproti tomu žili donedávna jako rybáři, lovci a sběrači stejně jako jejich předkové. U Amuru se zemědělství neuchytilo, nejde ani o step, kde docházelo k rychlým přesunům kočovnických etnik.
Samozřejmě i na Sibiři došlo k rozsáhlejším posunům, např. Jakuti žili dříve mnohem dále na jih.
Co ještě dalšího nicméně vyplývá z výše uvedené genetické analýzy? Geneticky blízké populace žily kdysi také v Koreji a v Japonsku, kde byly ale převrstveny neolitiky z Číny (respektive možná až druhou vlnou zemědělců, kteří pěstovali rýži na zavlažovaných polích), i když svůj otisk v genofondu zanechali dodnes; scénář pro Japonsko a Koreu tedy v mnohém připomíná Evropu.
Zdroj: Phys.org a další
