Sciencemag.cz
Doporučujeme
Existuje celá řada evolučních pohledů na náboženství, od paranoidní intencionality (za vším je nějaká vůle) až po čistě parazitické memy snažící se pouze o kopírování sebe sama. Vysvětlovat je třeba jak původ náboženství, tak i to, že přetrvalo, i když se s proměnami. Následující text se bude zabývat pouze jednou dílčí částí této problematiky.
Jednou z verzí náboženství, respektive rolí, kterou hraje, je tzv. bůh (bohové apod.) mezer. Jinak řečeno, náboženství se použije jako vysvětlení tam, kde žádné jiné (přirozené, vědecké apod.) vysvětlení nemáme. Jistěže moderní teologii by bůh mezer asi nebyl blízký, protože tento koncept vede k vytěsňování náboženství vždy, když se poznání nějak rozšíří, „zbývá toho pro něj čím dál méně“. Asi dnes málokdo soudný bude považovat úder blesku za nějaký trest (maximálně za blbost, že si někdo nepostavil hromosvod nebo si šel za bouřky zaplavat), nicméně v minulosti jistě hrál „bůh mezer“ mnohem větší roli. Dokonce bychom takto mohli vykládat i samotný původ náboženství, i když časem získalo i jinou podobu (funkce). Takto to vidí právě následující studie.
I v rámci koncepce boha mezer ale můžeme takto vysvětlovat jevy různého typu. A tím se konečně dostáváme k samotnému tématu. Joshua Conrad Jackson a Brock Bastian v The Conversation v zásadě rozlišují dvě „vysvětlovací“ role náboženství: buď jevy přírodní, nebo společenské. Bohové mohou způsobovat buď to, že vychází Slunce a prší, nebo to, že nějaký vládce panuje dále, zatímco jiný skončí neslavně. V Ekvádoru si obyvatelé pralesa mysleli, že blesky vznikají tím, že duch hromu použije svůj třpytící se meč. Komančové byli zase přesvědčení, že příčinou válek jsou sny šamanů.
Za účelem srovnání těchto dvou rolí náboženství mezinárodní tým zkoumal náboženské představy řady současných i historických kultur (celkem 114 společností), lovce a sběrače, zemědělce i komplexní společnosti s písemnými záznamy a pokročilými technologiemi. „Zjistili jsme, že společnosti mají v drtivé většině případů víru v nadpřirozeno, která se týká spíše přírodních než společenských jevů,“ píší autoři. Jinak řečeno, epidemie se nadpřirozeně/nábožensky vysvětluje spíše než válka.
Trocha čísel: „Téměř všechny společnosti, které jsme zkoumali, měly nadpřirozené vysvětlení pro přírodní jevy, jako jsou nemoci (96 %), přírodní katastrofy (92 %) a sucho (90 %). Méně jich mělo nadpřirozené vysvětlení pro války (67 %), vraždy (82 %) a krádeže (26 %),“ (Poznámka PH: Asi to neznamená, že se to tak vysvětlovalo vždy nebo že tomuto výkladu věřili všichni, čísla mají platnost spíš relativní.)
Výsledek je zajímavý už proto, že dnes rozšířené „velké“ náboženské systémy, křesťanství, islám i buddhismus, se zabývají spíše lidskými institucemi a sociálními jevy než dejme tomu předpovídáním nebo zaklínáním počasí. Možnou příčinou těchto změn je růst a zvyšování složitosti společnosti. Podle výzkumu společnosti, kde existovala směna, peníze, stát apod. častěji vysvětlovaly války nebo vraždy pomocí nadpřirozených příčin než malé lovecko-sběračské nebo zemědělské skupiny. Proč tomu tak je, to by bylo na další debatu. (Poznámky PH: Dejme tomu, že ve společnosti, kde žije 30 lidí a všichni se znají, skutečně nevyžaduje náboženské vysvětlování, že Honza bodnul Jirku kvůli Růženě. Vysvětlit pád Římské říše je ovšem trochu složitější. A z druhé strany, s pokrokem technologie a hromaděním znalostí se zase ztrácí potřeba vykládat náboženský přírodní jevy, zatmění získá „mechanickou“ povahu apod.)
Závěr z toho má znít, že zřejmě měli pravdu ti, kdo vykládali vznik náboženství jako výsledek bezradnosti nad přírodními jevy. Současně ale aby náboženství mohlo přetrvat a spolu se vznikem složitějších společností se musela změnit i jeho povaha, respektive hlavní předmět zájmu.
Joshua Conrad Jackson et al, Supernatural explanations across 114 societies are more common for natural than social phenomena, Nature Human Behaviour (2023). DOI: 10.1038/s41562-023-01558-0
Zdroj: The Conversation / Phys.org
Poznámka PH: Samozřejmě k výše uvedenému lze poznamenat skoro cokoliv, a to v rozsahu celých knih. Nicméně jen mě napadá: další role náboženství, snaží se objasnit smrt a subjektivní „podivnosti“ (sny, psychedelické zkušenosti…). Jak je tato rovina ovlivněna výše uvedenou transformací?
Řetěz blesk-> … -> bigbang je krásnou ukázkou chytristiky, která reflektuje prostý fakt, že jakkoli velký ostrov poznání má ještě větší pobřeží nepoznaného. To je v pohodě, argumentaci lze užít i takto vtipně. Ale zvláštnější mi přijde, proč autoři považují buddhismus za náboženství. Ostatně, celé mi to přijde jak publikace z bezradnosti 😀