Pixabay License. Volné pro komerční užití

Nadějí pro lidi s Parkinsonovou nemocí je nová operace

PSA je unikátním místem propojujícím vetší množství mozkových struktur v hloubi mozku, které hrají roli v různých klinických příznacích poruch hybnosti.

Neurochirurgové z Nemocnice Na Homolce a neurologové z Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze implantovali u pacientky s Parkinsonovou chorobou metodou hluboké mozkové stimulace stimulační elektrodu do nového cíle v mozku. Výsledky jsou vynikající, pacientka je téměř bez potíží.

Léčba hlubokou mozkovou stimulací (DBS – Deep Brain Stimulation) pomáhá českým pacientům už 26 let. Centrum pro intervenční terapii motorických poruch (iTEMPO) v Praze spojuje lékaře z Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN a z Oddělení stereotaktické a radiační neurochirurgie Nemocnice Na Homolce. Právě v tomto centru podstoupila pacientka s Parkinsonovou chorobou v únoru letošního roku operaci DBS se zacílením na novou oblast mozku, a to jako vůbec první v České republice.

Hluboká mozková stimulace je neuromodulační léčebná metoda, kterou využíváme u vybraných pacientů s centrálními poruchami hybnosti (Parkinsonova nemoc, esenciální třes či dystonie) ve chvíli, kdy samotná farmakologická léčba již nedokáže zajistit optimální kompenzaci pohybového stavu.

Úspěch DBS souvisí s řadou klíčových kroků. Nejprve je nutný správný výběr a příprava potenciálního kandidáta. Následuje samotný operační výkon, kdy neurochirurg pomocí stereotaxe zavádí z minimálního přístupu a s milimetrovou přesností stimulační elektrodu do vybraného jádra v hloubi mozku. Elektroda je poté spojena kablíkem s generátorem elektrických pulzů (tzv. neurostimulátorem), který je podobně jako kardiostimulátor umístěn v podkoží podklíčkové oblasti. Stimulace se poprvé zapne přibližně měsíc po operaci. Poté navazuje různě dlouhé období časného pooperačního managementu (3-6 měsíců), kdy se postupně upravují stimulační parametry a farmakoterapie tak, aby se dosáhlo optimálního léčebného efektu DBS. Každý pacient s DBS je trvale a pravidelně ambulantně sledován a dle vývoje nemoci se stimulační parametry mohou dále modifikovat. Na celém DBS programu se podílí v rámci iTEMPO multioborový tým složený z neurologů, neurochirurgů, psychiatrů, psychologů a mnoha specializovaných nelékařských zdravotníků.

Parkinsonova nemoc je druhou nejčastější neurodegenerativní chorobou. S touto nemocí žije v České republice odhadem 30-50 tisíc pacientů. DBS je indikována spíše v časnějších stádiích Parkinsonovy nemoci. Nejčastěji voleným anatomickým cílem v mozku pro stimulaci je subtalamické jádro (STN). DBS STN má velmi dobrý efekt na všechny klasické příznaky Parkinsonovy nemoci: klidový třes, ztuhlost i zpomalenost pohybů.

Naše pacientka (62 let) nebyla pro implantaci do STN vhodná, protože měla některé obtíže, které se běžně u Parkinsonovy nemoci nevyskytují, a které bychom stimulací STN nemohly dostatečně ovlivnit. Šlo především o akční třes pravé horní končetiny, tzn. třes, který je největší při aktivním pohybu rukou, a významně tak ruší pohyb rukou při cílených činnostech (jídlo, pití, psaní).

Neurochirurgové a neurologové z obou pracovišť se proto rozhodli u pacientky s Parkinsonovou chorobou použít nový cíl – tzv. PSA (posterior subthalamic area), což je oblast bílé a šedé hmoty, o které dlouho panovala nejistota, kam ji anatomicky zařadit.

Proč tato netradiční oblast?

„PSA je unikátním místem propojujícím vetší množství mozkových struktur v hloubi mozku, které hrají roli v různých klinických příznacích poruch hybnosti. Z našeho hlediska bylo důležité, že předchozí výzkumy a zkušenosti ukazovaly, že DBS této oblasti by mohla významně ovlivnit kromě klasických příznaků Parkinsonovy nemoci právě i akční třes,“ vysvětluje neurochirurg MUDr. Jaromír May, Ph.D. z Oddělení stereotaktické a radiační neurochirurgie Nemocnice Na Homolce, který pacientce implantoval stimulátor i elektrodu do mozku.

„Výsledky prvního nastavení a následné ambulantní kontroly dopadly neuvěřitelně dobře, pacientka prakticky žádné obtíže již nemá,“ řekl neurolog a vedoucí sekce DBS z Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze MUDr. Filip Růžička, Ph.D., který pacientku k operaci indikoval.

„V rámci časné pooperačního managementu čekají pacientku další úpravy jak nastavení stimulace, tak farmakoterapie, ale již nyní je výsledek opravdu vynikající.“

tisková zpráva Nemocnice Na Homolce

Na opravu dlažby kostela na Zelené hoře použili unikátní geopolymerní technologii

Opravené dlaždice jsou nyní v barvě i struktuře velmi podobné originálu. Vědci z Ústavu struktury …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close